Žijí v Domově pro seniory v havlíčkobrodské Reynkově ulici. Podle Marie Rohlíkové žádný zvláštní recept na šťastné manželství neexistuje.
Ten, který má ona, se jmenuje tolerance, ohleduplnost a porozumění. A pak společné zájmy. „Učila jsem v Havlíčkově Borové, pak jsem se přeškolila na sklářku a pracovala s mužem ve sklárnách Kavalír Sázava. Práce nám byla koníčkem,“ vzpomíná paní Marie, která navzdory věku srší energií a aktivitou.
Jak přiznává, byly v jejich společném životě občas krušné chvilky, kdy se na sebe manželé mračili, ale to prý je zas velmi rychle přešlo. „Naposledy mě manžel rozzlobil, když si nevzpomněl, které květiny mám ráda. Jaké mi celý život nosil,“ usmívá se.
Manželé Rohlíkovi se brali po několikaleté známosti. Svatbu měli v Havlíčkově Borové. „Tehdy tam zrovna zařizovali svatební místnost. Ředitel mi navrhl, jestli nechci být první, když už chystám svatbu. Tak jsme na to kývli,“ vzpomíná paní Marie.
