„Kdyby to nebylo výslovné přání rodičů a neměli jsme podporu kraje Vysočina, školu bychom už neměli,“ konstatuje starosta.

Škola se s nedostatkem žáků potýkala dlouhodobě, ale když vedení obce udělalo mezi rodiči průzkum, ukázalo se, že 90 procent z nich si přeje, aby škola ve vsi zůstala. Nakonec se podařilo krizi překlenout.

Učitelka a dvě děti

„Do školy nastoupila nová učitelka, matka se dvěma dětmi, tím se stav žáků srovnal na minimální počet šest. To je norma schválená pro malotřídní školy, kde je zřizovatelem obec ve spolupráci s krajem,“ upřesnil Málek.

Do provozu školy investuje z rozpočtu obecní úřad ve Věžnici přes 100 tisíc korun ročně. Tím, že se ji snaží udržet i s minimálním počtem žáků, se výdaje na její provoz podle Málka zvednou zřejmě o dalších 100 tisíc. „Jde o to překlenout letošní školní rok, který považujeme za kritický. V místní mateřské škole je už šest nových předškoláků, kteří budou chtít v novém roce základní školu ve Věžnici navštěvovat, možná další ještě přibudou. Zdá se, že základní školu u nás opravdu udržíme,“ doufá starosta Málek.

Malí školáci netrpí stresem

V podobné situaci byla relativně nedávno i Základní škola v Oudoleni na Chotěbořsku, i tady obecní úřad, podpořený rodiči a doporučením senátora Petra Pitharta, bojoval o její existenci.

Podle vedení tamního obecního úřadu se to přece jen podařilo. Dnes chodí do tamní školy asi dvě desítky dětí.

Podle starosty Oudoleně Václava Augustina je dobře, že se obce snaží malé venkovské školy udržet. Hlavně nejmenší děti se vyučují bez zbytečných stresů, a mohou tak škole snáz přivyknout.