VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Matka postižené dcery: hlavně nerozmazlovat

Havlíčkův Brod – Nedělejte z nich chudáčky, doporučuje rodičům handicapovaných dětí Petra Polívková z Havlíčkova Brodu.

13.4.2010
SDÍLEJ:

Denisa se ke svému handicapu staví čelem. Sama zvládá celou řadu každodenních aktivit. Po skončení studií na gymnáziu by ráda začala s vysokoškolským studiem.Foto: DENÍK/Štěpánka Saadouni

Její sedmnáctiletá dcera Denisa je postižená od narození. Brzy ale dokončí gymnázium a chystá se na vysokou.

Denisa Polívková je už na první pohled tak trochu starší, rozumnější a hloubavější než její vrstevníci. Snad tím, že je od malička na vozíku, jsou její zájmy poněkud jiné, než tomu bývá u jejích spolužáků.

„Samozřejmě někdy cítím ten rozdíl mezi nimi. To jest zdravými a námi, co jsme nějak postižení. Určité bariéry tady vždycky jsou a budou. Už kolikrát jsem měla strach, co se mnou bude dál. Jestli takový život má smysl. Chce to ale zatnout zuby, nebát se a vydržet,“ říká drobounká tmavovláska. Jak prozrazuje, je jí v těžkých chvílích posilou vlastní básnická a literární tvorba. Píše bez rozpaků klidně o tématech tak kontroverzních, jako o sebevraždě nebo lesbických vztazích.

„Nijak se s tím nepářu, vím, že to jsou témata dost ožehavá. Ale proč o nich mlčet. Napsala jsem už deset povídek s podobným námětem, psaní je pro mě pomoc i ventil,“ vysvětluje Denisa.

Podle její matky Petry se dcerka už postižená narodila. „Přišla na svět předčasně. Ani mi ji nechtěli ukázat, musela jsem si ji vybojovat,“ vzpomíná zřejmě na jednu z nejtěžších životních kapitol.

Redaktoři Deníku se s odvážnou vozíčkářkou Denisou ale nesetkali poprvé. Před několika lety Deník zveřejnil reportáž ze základní školy Wolkerova, která dala šanci dvěma handicapovaným dívkám zapojit se do běžné školní výuky.

„Bylo to díky přístupu ředitele školy, že se takovému rozhodnutí nebránil,“ říká Petra Polívková. Stejné pochopení našla Denisa také u vedení havlíčkobrodského gymnázia. „Nechtěli jsme žádné zvláštní výhody. Denisa šla k přijímačkám jako každý. Zkoušky udělala, byla přijata. Vedení školy nám dalo klíče od výtahu, aby se Denisa dostala dovnitř,“ vysvětluje rázná maminka, která ráda přiznává, že je tak říkajíc „od huby“, protože bázlivý ušlápnutý člověk ve společnosti moc šancí nemá.

I Denisu prý vychová spartánským způsobem. „Žádné rozmazlování. Život se s ní mazlit nebude. Když zlobí, schytá to stejně jako zdravá. Ale ona moc nezlobí, je dobrá studentka, velmi talentovaná na jazyky. Až se divím, po kom to má,“ usmívá se jako správně hrdá matka.

Přestože je Denisa snad jedinou vozíčkářkou v celém gymnáziu, nikdy se prý nesetkala s posměchem nebo falešným soucitem. „Naopak mi všichni ochotně a rádi pomohou. Nemyslím, že bych pro ně byla něco exotického. Do většiny učeben se dostanu sama, jen do ateliéru ne, ale holky mě snesou nebo vyvezou nahoru. Po škole chodíme společně do pizzerie nebo na limonádu,“ chválí Denisa svoje spolužáky.

Podle její matky je to i pro ně určité plus, naučí se tak komunikovat a jednat s postiženým člověkem. Školu zameškala Denisa jen několikrát.

Zdravý postiženým nevěří

„Letos v zimě například. Technické služby naprosto nezvládly úklid sněhu na chodnících. Nemohla jsem s vozíkem projet. Musela jsem se s nimi pohádat, slíbila jsem jim, že to dám do novin,“ stěžuje si Petra Polívková. Hlavním důvodem takových střetů je podle ní skutečnost, že se společnost zdravých ještě nenaučila na potřeby handicapovaných myslet.

Po studiích na gymnáziu se Denisa chystá na vysokou do Brna. „Určitě to bude humanitní směr. Dřív jsem trochu tápala v tom, co chci dělat, ale mám jasno. Bydlet budu s kamarádkou. Ta studovat nechce, ale hledá si v Brně práci a jinak bude moje asistentka,“ vysvětluje s nadšením budoucí vysokoškolačka. Skutečnosti, že její postižená dcera bude tak daleko od domova, se Petra Polívková prý vůbec nebojí.

Když chce, ať jde

„Jen ať jde. Psychicky je zdravá, umí se o sebe postarat. Od státu bude dostávat sociální příspěvek. Já musím vydělávat, mám ještě jednu dceru, taky tady věčně nebudu. Až se jednou Denisa rozhodne žít jako normální ženská, nemůžu jí stát za zády,“ vysvětluje zcela realisticky.

Rodičům stejně postižených dětí radila především nebrat svoje potomky jako chudáčky a učit je co nejdřív zapojit se do běžného každodenního života. Nehýčkat a zbytečně nerozmazlovat.

Autor: Štěpánka Saadouni

13.4.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Josef Mladý

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Volby na Vysočině.
AKTUALIZUJEME
46

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

Krajský úřad dohlížel na klidné volby

Vysočina – Pracovníci Krajského úřadu Kraje Vysočina, kteří tradičně na volby na Vysočině dohlíželi, se během hlasování nesetkali s žádným závažným problémem nebo nedostatkem.

Přibyslav: Voliči jsou vzorní

Přibyslav – Ve třech volebních okrscích se volilo v Přibyslavi. Do budovy radnice přicházeli jak obyvatelé města, tak i voliči ze všech místních částí. V každém okrsku bylo zapsaných přes tisíc voličů, účast už v pátek překročila 40 procent.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení