Původně jsem chtěla žulu, ale nakonec mám pískovec a jsem ráda, žula je moc tvrdá,“ vypráví studentka Fakulty umění a designu, ateliéru přírodního materiálu z Ústí nad Labem Zuzana Krčmářová a sklání se nad pískovcovou deskou – z ní vznikne její dílo.

V Kamenosochařském středisku v Lipnici nad Sázavou, odloučeném pracovišti světelské Akademie se totiž v těchto dvou týdnech koná kurz, kde se sedm studentů a studentek z Fakulty umění a designu v Ústí nad Labem a dvě studentky z rakouské Kunstschulle ve Vídni učí základy práce s kamenem. Všichni mladí lidé studují na vysoké škole design nebo výtvarné obory. A protože jsou školy s Kamenosochařským střediskem a potažmo celou Akademií spřátelené, rozhodli se naučit některé studenty, jak s nerosty, alespoň na základní úrovni, pracovat.

Tesat nechce

Zuzana Krčmářová ve svém oboru mnoho příležitostí vyzkoušet si práci s kamenem nemá. Proto se rozhodla, že tento druh umění zakusí. A jaké to je?
„Studuji design a kurz beru jako přípravu na sympozium v Drážďanech, kde budeme dělat závěrečné práce,“ vysvětluje studentka.

Jiné mínění má jedna ze dvou rakouských studentek. „Sochařství se věnuji asi půl roku. Baví mě to. Chci se tomu věnovat i nadále,“ nechá se slyšet čtyřiadvacetiletá Silvie Göttlicher z vídeňské Kunstschulle.

Její kolegyně je sice jiného zaměření, ale práce s kamenem ji také velmi baví. „Toto je moje první zkušenost, předtím jsem nikdy nesochala. Musím ale říci, že je to moc pěkné. Studuji malířství, ale příští rok bych se sochařství ráda věnovala,“ vysvětluje s radostným úsměvem Elizabeth Loibner a opět se dává do opracovávání pískovcové desky.

Holky pískovec, kluci žulu

Dívky pracují vždy s pískovcem. Žula je na ně příliš tvrdá, tu necháváme pro kluky. Na žule by si odrovnaly ruce, pískovec je měkčí, tvarovatelnější,“ říká vedoucí Kamenosochařského střediska v Lipnici nad Sázavou Boleslav Dlouhý a prochází mezi pánským osazenstvem budoucích designérů.
„Vidíte, i tady je znát, jak je žula tvrdá, kluci mají ovázané ruce, bolí je. Není to nic jednoduchého,“ dodává Dlouhý.

„Se žulou pracujeme poprvé. A rozhodně to není lehké,“ souhlasí třiadvacetiletý student Hynek Poul. „Přijeli jsme se sem naučit základy práce s kamenem, tedy roviny, plochy,“ vyjmenovává Poul a pustí se zase do tesání.

„Učí se tady špicovat, lemovat, udělat plochu. To je pro ně vrchol díla, víc se toho za těch pár dní naučit nemohou. Děti to tady studují tři roky. Je ale dobře, že si také osahají kameničinu,“ míní Dlouhý.