VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čestného občana Přibyslavi si váží profesionální i dobrovolní hasiči

Přibyslav - „Když jsme zřizovali Záslužný řád českého hasičstva, bylo nám od počátku jasné, komu nové a nejcennější vyznamenání udělíme jako prvnímu,” říká Karel Richter, nejvyšší starosta dobrovolných hasičů v zemi.

2.6.2010
SDÍLEJ:

V roce 1997 byl Miroslav Řepiský jmenován čestným občanem Přibyslavi a od tehdejšího starosty města, akademického sochaře Romana Podrázského obdržel symbolický klíč od bran města. Foto: Ivo Havlík

Řád s číslem 001 na uniformě nosí nejvýraznější hasičská osobnost druhé poloviny 20. století - Miroslav Řepiský.

Před několika dny, jak už Havlíčkobrodský deník informoval, byl tento muž zapsán rovněž do galerie osobností profesionálních hasičů. V obou případech bylo kromě jiných zásluh zdůrazněno, že nejvyšší ocenění se šestaosmdesátiletému Řepiskému dostávají také za vybudování našeho ústředního hasičského muzea v Přibyslavi.

Kdy jste poprvé přijel na Vysočinu?
V roce 1946 za slečnou Marií Nepeřilovou, abych se jako její nápadník představil rodičům. Byl jsem po válce hodně hubený a v rodině spráskli ruce, proč sem děvče z velké dálky táhne podvýživeného kluka, prý do Vánoc zemřu. Ale láska zvítězila, jen co jsem dostudoval právnickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, koncem srpna 1949 jsme se v Olešné u Nového Města na Moravě vzali.

Odkud jste tehdy přijel?
Z Václavovic. Moje rodná vesnice leží v okrese Frýdek-Místek, ale můj rod má starší kořeny v sousední vsi Řepiště, proto také moje příjmení zní Řepiský. Co byste kamenem dohodil je Paskov, odkud pochází rod Jana Slámečky, nového starosty krajského sdružení hasičů kraje Vysočina a předsedy bezpečnostní komise Rady kraje Vysočina.

Kde jste poprvé viděl hasiče?
U nás doma. Tatínek byl starostou sboru založeného v roce 1913, měl jsem čest leštit mu náčelnickou přilbu, ale nikdy mě nenapadlo, že jednou budu velet všem českým a slovenským hasičům.

A přiženil jste se do hasičské rodiny?
Otec manželky, František Nepeřil, byl prvním starostou sboru, který byl v Olešné založen v roce 1893. Takže nám oběma koluje v žilách hasičská krev.

Jste tvůrcem našeho ústředního hasičského muzea. Jak vás napadlo umístit ho do Přibyslavi?
Hledal jsem vhodné místo v centru země. Tehdejší velitel hasičů v Havlíčkově Brodě Karel Špalek mě upozornil na chátrající zámek v Přibyslavi. Získat ho ovšem nebylo snadné, ačkoli šlo o poloviční ruinu, sídlilo v něm několik firem a bylo tam 18 nehygienických bytů. Ale podařilo se mi prosadit, aby státní plánovací komise Přibyslavi přidělila navíc 24 byty přednostně pro rodiny ze zámku. A začala moje křížová cesta, protože jsem netušil, že zámek je takřka zralý na demolici. Na západní straně ujížděl do srázné rokle, injektáž stála miliony. Musela se vyměnit střecha, včetně všech krovů. Peníze padaly na materiál a práce už nebyla čím zaplatit. Zmobilizoval jsem dobrovolné hasiče z celého Československa, přijížděli od západočeského Aše i východoslovenské Dukly, spávali ve stavebních buňkách, z ešusů obědvali guláš, dřeli a korunu za práci nevzali. Takže já se nemohu považovat za jediného spasitele zámku Zachariáše z Hradce z roku 1560, ale je pravda, že myšlenka jeho záchrany a využití pro potřeby hasičského hnutí byla moje a že jsem ji prosadil a odevzdal velký kus života.

V zámku je dnes české Centrum hasičského hnutí, ale také archiv světové hasičské organizace CTIF, která byla založena v Paříži v roce 1900?
Ano, když se před šesti lety sídlo CTIF stěhovalo z Paříže do Berlína, nabídl jsem naše prostory pro archiv. Dokumenty dovezlo několik nákladních aut. Jsou uloženy pod bezpečnou střechou.

Rozhlížím se po vaší pracovně ve dvě století staré venkovské chalupě. Kam se podívám, tam leží dokument, kronika, fotografie. To je také archiv. Co shromažďujete?
Chci přispět k úplnému objasnění dějin hasičstva v českých zemích. Akcentujeme zrod českého hasičského hnutí Karlem Krohnem ve Velvarech v roce 1864, ale nemůžeme zapomínat, že už dříve vznikly sbory s velením německým. Vůbec první hasičský sbor v monarchii vznikl jako německý v Zákupech u České Lípy v roce 1850. Loni jsem tam našel hrob zakladatele Ferdinanda Leitenbergera. Rakušané do té doby uváděli, že nejstarší sbor v monarchii sídlil v jejich Linci, ale ten vznikl o rok později. Můj přítel, ředitel muzea sv. Floriána v Linci Erwin Chalupar, jehož rod pochází z jižních Čech, nyní přiznal, že musí poopravit dějiny rakouských hasičů.

To jsou poněkud nové pohledy na historii.
Jsem rád, že postupně nacházím shodu v zatím málo respektovaném názoru, že české hasičské hnutí má kořeny ve sborech s německým velením. Dokladem toho na Havlíčkobrodsku je např. obec Dlouhá Ves, která před časem krásně opravila bývalou zbrojnici německy mluvících hasičů. Nepřiznávat to právě na Vysočině, jejíž významná část už od středověku tvořila tzv. německý jazykový ostrov, by bylo projevem národovectví a to u hasičů v současné Evropě nemá opodstatnění. I když samozřejmě uznávám, že právě hasiči se významnou měrou zasloužili o české národní obrození a že základy českého hasičského názvosloví nepoložil nikdo menší, než velitel Sokola dr. Miroslav Tyrš.

Ivo Havlík

2.6.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Osm politiků z Kraje Vysočina se účastnilo netradiční předvolební debaty Deníku
49

Jak odpovídali politici ve vysočinském Deník-Busu

Ilustrační foto.

Politika je v kraji pánská jízda

Školní zahrada se změní v místo relaxace i vzdělávání

Havlíčkův Brod - „Pomáhám, protože chci", to je společné motto pro 72 hodin dobrovolných aktivit po celé ČR, které pomohou lidem, nebo přírodě v našem okolí. Již pátým rokem ji pořádá Česká rada dětí a mládeže.

Radek Koten (SPD): Jako jediná strana prosazujeme přímou demokracii

Vysočina /ROZHOVOR/ – Lídrem vysočinské kandidátky SPD (Svoboda a přímá demokracie Tomio Okamura) je v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny Radek Koten. „Proč by nás měli lidé volit? Protože my máme odvahu říkat pravdu. Pojmenováváme věci tak, jak jsou. Neschováváme problémy za rádoby korektní slovíčka,“ říká politik z Vojnova Městce na Žďársku.

AKTUALIZOVÁNO

Ve Stranné u Telče usmrtil dítě zemědělský stroj

Vysočina – V pondělí 16. října se ve vsi Stranná na Jihlavsku stala velká tragédie. Došlo tam k dopravní nehodě při níž zemřelo nezletilé dítě.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení