Dopoledne se v kulturním domě v Oudoleni konaly odborné přednášky, po poledni si mohli zájemci na poli u Havlíčkovy Borové prohlédnout 218 odrůd brambor.

Hojnou účast si pochvaloval Jiří Zvolánek, předseda představenstva pořádající zemědělské akciové společnosti Havlíčkova Borová. „Přijelo asi 250 lidí, zastoupeni byli jak odborníci z výzkumných a šlechtitelských ústavů, tak i téměř všechny firmy, které obchodují se sadbou,“ řekl Jiří Zvolánek.

Na Bramborářském dni nechyběl například Karel Míka z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. „Účastnil jsem se dopoledních přednášek. V oddělení osiv a sadby v Plané nad Lužnicí, kde pracuji, sledujeme odrůdové pokusy a kontrolujeme porosty i sadbu,“ informoval Míka.

Zástupce společnosti ze Senožat, která pěstuje brambory na 250 hektarech, přijel až na odpolední prezentaci na pole u Borové. „Je potřeba stále hledat a vybírat nové odrůdy. Každý rok se brambory chovají jinak. Ta stejná odrůda tady a jinde je úplně jiná,“ řekl Jiří Novosád ze senožatské společnosti.

Bramborářský den si nenechal ujít ani docent zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Jiří Diviš, který se výzkumem brambor zabývá již dvacet let.

Pěstování brambor je skoro až alchymie

„Na pozemcích, kde se strupovitost vyskytuje, je potřeba nasadit odolné odrůdy. Ale i tak je pěstování brambor alchymie,“ tvrdí docent Diviš. „Kromě výzkumu strupovitosti se poslední dobou zabývám i rozdíly mezi ekologickým a tradičním způsobem pěstování, přičemž záleží jednoznačně na volbě odrůdy a na poctivosti zemědělce. Nejde mi o propagandu, ale o skutečné rozdíly,“ uzavřel docent Diviš ze zemědělské fakulty Jihočeské univerzity.