„Loňský první ročník se vydařil, sochařům se tu moc líbilo. Letos přijelo šestnáct sochařů z celé republiky, z nichž deset už tu bylo loni,“ popisoval starosta Lipnice nad Sázavou Ladislav Horký, který toto setkání organizuje. Ve stínu kiosku v lipnickém amfiteátru bylo velmi příjemně, zato kolem se činili sochaři a sochařky, až kolem piliny lítaly. Mezi nimi se procházeli návštěvníci, často se svými ratolestmi, kteří přihlíželi zrodu soch.
Pivo a Lipnice patří k sobě
„Taky zkouším sochat. Dělám lipnického výra, protože Lipnici se někdy říká Vejrov. Bude mít jedno oko zavřené, jako že ještě spí. A druhé takové připité, protože spousta Lipničáků má ráda pivo. Pivo a Lipnice prostě patří k sobě,“ usmívá se Horký.
Nad amfiteátrem ční tři a půl metru vysoká tajemná postava bez tváře, kterou opracovává motorovou pilou řezbář-samouk Josef Špicl z Pohledských Dvořáků u Havlíčkova Brodu. „Bude to strážce hradu, který tu kdysi byl a pak zmizel. Vnitřek kmene bude vybraný,“ ukazuje nám svou práci.
Tajemných až pohádkových postav se v areálu pod hradem Lipnice rodí víc. V galantní společnosti rytíře vzniká socha bílé paní, o kousek dál získává něžné tvary vodní víla.
Něco pro pány je socha nazvaná Řez pivem. Pak je tu ještě třeba hastrman, Švejk nebo kolo a vědro svatého Floriána.
Sochaři a sochařky tu tvoří už od minulého pondělí, kdy sem přivezli kmeny. V pátek večer od sedmi hodin nabídl areál swing, grilování, tanec i letní kino. V sobotu začal ve stejnou dobu letní večer s živou hudbou a ohňovou show. Budou také vystaveny a draženy vyrobené sochy.
Jedna už ale ví, kam poputuje. „Socha Švejka se odstěhuje to Putimi. Jsme dohodnuti s jejím starostou, Švejk k Putimi prostě patří,“ uzavřel Ladislav Horký.
Zuzana Klementová
