Na jednom z mnoha balvanů čteme, že ho věnovala Beseda v Oustí nad Orlicí. Spletl se v názvu města při tesání textu kameník?

Těžká odpověď

„Odpověď není pro mě jednoduchá. Název Oustí nad Orlicí naše město nikdy oficiálně neužívalo. Zhruba do poloviny 19. století zněl název Austí nad Orlicí. Označení Oustí se používá v lidové mluvě, ú se v našem regionu vyslovuje ou, a také při různých dřívějších vlasteneckých akcích a dnes v označení lidových slavností, například Oustecká staročeská pouť,” sdělila Deníku Jitka Melšová, knihovnice Městského muzea v Ústí nad Orlicí.

Ze Žižkova Pole není daleko do Oudoleně. Vesnice v minulosti odolala tlaku jazykových puritánů, kteří odmítali přijmout pojmenování obcí nářečím nebo takzvanou. obecnou češtinou a trvali na spisovném tvaru Údolí. Původní název vesnice přitom byl Údolen, což bylo odvozeno z Údolenova dvora. Údol a Jitka byli sourozenci, sirotci po pánovi z Dolan, kteří podle pověsti přišli šťastnou shodou okolností k velkému majetku a nabyté bohatství využili k založení dvou nových dvorů - Jitkova a Údoleně. Taková je legenda, zda je pravdivá, kdo ví? Jisté však je, že vesnice Oudoleň se rozprostírá v údolí Oudoleňského potoka.

Říčka Oudoleňka

Starosta obce Václav Augustin však postřehl, že v některých publikacích už probleskl jiný, dosud nepoužívaný název vodního toku - Oudoleňka. Alena Polívková v objevné práci Naše místní jména a jak jich užívat, Oudoleň řadí mezi příklady planých akademických hádek jazykovědců po zrodu Československa v roce 1918.

Brusiči češtiny řešili otázku, zda takové místní jméno je přijatelné pro spisovný jazyk, zvláště pro jeho kulturní podobu. V zápalu boje za jazykovou čistotu na Moravě a ve Slezsku přejmenovány byly takřka všechny Oujezdy na Újezdy. Menší důslednost této snahy v Čechách zachránila Oudoleň před úředním překřtěním na poněkud méně oblé Údolí.

Ivo Havlík