Letošní léto přeje houbařům, košík nyní naplní skoro každý

„Obecně je letos úžasná hřibová sezona,“ pochválil si letošní léto Bohumil Bušek z České mykologické společnosti. „Vyrostla řada druhů vzácných hřibů, které se většinou na Vysočině nevyskytují,“ dodal.

Podobně jako u vína jsou i u hub dobré a špatné roky. „Největší roli v tom hraje počasí a hlavně množství srážek v průběhu celého roku,“ vysvětlil pelhřimovský mykolog Jakub Šiška. „Nezáleží jenom na srážkách, ale i na vlhkosti vzduchu a stálosti počasí. To houbám prospívá. Naopak se jim nedaří, když je silný vítr. Ale všechny aspekty, které jsou důležité pro růst hub, ještě pořádně neznáme,“ připomněl Bušek.

Lidé, pro něž je sbírání hub příjemnou letní kratochvíli či možností zpestřit si jídelníček, mají ovšem jasno. „Za hodinu jsem nevěděl, kam houby dávat. Rostou všechny houby: hřiby, růžovky, lišky. Lesy jsou nasáté vlhkostí, den co den vylézají nové houby, houbaření teď je jedna báseň,“ doslova básnil Rudolf Švaříček z Jihlavy.

Po dovolené do lesa

Švaříček se před pár dny vrátil z rybolovu v Norsku a hned vyrazil na houby do lesů u jihlavských Popic. Na houby přitom narazil i ve Skandinávii. „V Norsku je hub hodně, a nikdo je nesbírá,“ podotkl jihlavský houbař.

Ne všechny národy jsou totiž tak nadšenými houbaři jako Češi. „Tradice je hlavně ve střední a východní Evropě. Ale třeba i v Itálii,“ řekl mykolog Šiška. Podle mykologů je houbaření především zálibou starších lidí. Mladé dneska rozhodně víc zajímají počítače než houby, myslí si. „Ale najdou se mezi nimi i tací, kteří do lesa vyrazí rádi,“ řekl Bušek, který se nebojí, že houbařská záliba by v Česku vymizela.

Ne každý je ale z množství houbařů nadšený. „Lidi nosí i 150 hříbků, ale u lesa je úplný blázinec, stojí tam i padesát aut, je to šílené,“ řekl starosta Opatova na Třebíčsku František Šenekl. Po mnohých houbařích navíc v lese zůstává značný nepořádek. V lesích se tak objevuje především množství PET lahví.

Podle některých hlasů navíc návaly houbařů mnohým druhům hub i škodí, a ty tak mizí. To, jaké druhy hub nyní nacházíme, mají ovlivňovat i změny klimatu. Zcela jasno v tom ovšem nemají ani mykologové, což potvrdil i Bohumil Bušek: „Například o liškách se jeden čas myslelo, že vymizely, ale pak se znovu objevily.“

Vrcholící houbařskou sezonu doposud nepocítili lékaři. „Letos jsme zatím žádný případ otravy houbami nezaznamenali, ovšem hlavní houbařská sezona teprve začíná,“ uvedla v pátek ředitelka Zdravotnické záchranné služby kraje Vysočina Vladislava Filová. Opatrnost je při sbírání hub na místě. Muchomůrka jízlivá zaměněná za žampiony, muchomůrka tygrovaná mylně považovaná za růžovku, žampion zápašný sebraný v domnění, že se jedná o chutný žampion (pečárku) polní.

To jsou jenom některé z nástrah, jež na Vysočině číhají zejména pro méně zkušené houbaře. Co doporučují odborníci, aby se nebezpečí otravy, někdy i s následkem smrti, eliminovalo na minimum? „Nesbírat houby, které neznám. Pokud je ale přesto požiji, tak co nejdříve vyvolat zvracení. Následně podle příznaků buď navštívit praktického lékaře, který rozhodne o dalších krocích, nebo zavolat záchrannou službu,“ nastínila ředitelka záchranky na Vysočině. S tím, že do nemocnice je třeba vzít vzorek vyzvraceného jídla pro toxikologický rozbor, aby se zjistila konkrétní houba, která otravu způsobila.

reportéři Deníku