Doplatili Němci zavraždění v květnu 1945 u Dobronína jen na svou národní příslušnost nebo se jednalo o „esesáky“, kteří se v době války chovali krutě ke svým českým sousedům?

Ohledání masového hrobu na louce Budínka ve čtvrtek skončilo vyzdvižením kosterních pozůstatků sedmi lidí. Následovat bude zjišťování, jakým způsobem zemřeli a také o koho se jmenovitě jedná. Pak bude možné na základě dalších souvislostí zjistit, jestli vražda mohla být vzkypělou odvetou za předchozí útisk od konkrétních lidí nebo slepá msta na nevinných sousedech.

„Z hlediska průběhu odkrývání hrobu byly tyto práce stejné jako u kteréhokoliv jiného archeologického průzkumu. Zatím není zjištěno nic výjimečného, naše názory odpovídají předběžným informacím vyšetřovatelů,“ řekl k prvním zjištěním archeolog Petr Hrubý a pokračoval: „U některých ostatků lze podle jejich polohy v zemi předpokládat, že mohlo dojít k jejich opětovnému přemístění. Může to být ale v důsledku melioračních prací, které zde v minulosti probíhaly.“

Hrob byl mělký

Další konstatování archeologa zní: „Hrob byl velmi mělký.“ To může nasvědčovat tomu, že mrtví byli zahrabáni ve spěchu. Archeologům se také podařilo nalézt některé osobní věci jako špička na cigarety nebo hřeben. Detektor kovů nenalezl žádné kulky ze střelných zbraní, kterými měli být někteří lidé dobiti. Další stopy, které by mohly přispět k identifikaci koster zatím chybějí. Pomoci by mělo zkoumání antropologů, včetně genetické analýzy a jejího porovnání s německými příbuznými, kteří se k nim hlásí.

Je možné, že tedy vyjde najevo, jestli identifikované oběti masakru byli například členové vražedných nacistických jednotek SS nebo řadoví obyvatelé Dobronínska.

Někteří obyvatelé však tvrdí, že i ti mohli působit zdejším Čechům trápení. „Slyšel jsem, že ve sklárně nutili Němci Čechy utírat záchody vlastním jazykem,“ prohlásil současný starosta Dobronína Jiří Vlach (KSČM). Zřejmě nejstarší současný obyvatel Dobronína, šestaosmdesátiletý Vladimír B. ale hodnotí soužití zdejších Čechů a Němců spíše pozitivně. „Já vám řeknu jedno, ta obec byla před válkou jedna rodina. Neexistovalo, že by byly nějaké problémy. To potom až začal Hitler, v tom třicátém druhém roce a začali ti Henleinovci, a tak ti mladí Němci začali nosit bílé podkolenky. Ale ti staří Němci? Nemůžu si pomoct…“

Na otázku, jestli zavraždění nemohli být příslušníky jednotek SS vrátivší se z fronty nebo zdejší udavači, starý muž odpověděl: „Nevím. Nebudu o někom povídat, když o tom nic nevím. A když to nevím já, tak to tady neví žádný, já jsem tady nejstarší. Vím jen, že v Kamenné ten starosta byl pěknej ha…, tam se ti esesmani scházeli. Ale já mluvím o dobronínských Němcích. Ruku do ohně bych za ně dal. Nikomu neublížili.“

Vladimír B. pak vzpomněl na rok 1939: „Tenkrát přišli do baráku, slušně zabouchali na dvířka, táta šel ven a oni jen povídali: Hele, Josef, jestli máš zbraně, tak je odevzdej, víš, co se stalo. On řekl, že nic nemá a oni se sebrali a šli pryč.“

Nedaleká obec Kamenná byla za války vyhlášena vzornou obcí SS. Odtud pochází šest ze sedmnácti Němců, které německá strana od května 1945 pohřešuje, a z nichž by většina měla ležet v hrobě na Budínce. Mezi nimi i tehdejší starosta Kamenné Wenzel Hondl.