Cíl jejich cesty byl jasný – devátý ročník benefice na podporu hipoterapie v této léčebně, která se letos uskutečnila pod názvem „Nejkrásnější pohled na svět.“

„Ten je kráásnej,“ zavzdychají děti i maminky u ohrady koní, kteří pomáhají s léčbou pacientů psychiatrické léčebny.

Jízda na krasavci

Jejich obdiv patří šedivému černě grošovanému miniponíkovi s červenou ohlávkou, který připomíná spíš plyšáka, než koně. Veřejnosti se spolu svým o něco vyšším kolegou představuje úplně poprvé.

Mohutní hipoterapeutičtí koně sledují humbuk kolem nových minipřírůstků s naprostým klidem, jejich čas teprve přijde.

Už teď se jsou ale v obležení urny, do kterých děti vhazují hlasovací lístky pro své koňské favority. Hlavní cena je lákavá – jízda na vysněném krasavci.
Každý si ale může zkusit vést canisterapeutického pudlíka, posadit se na oslici Amálku a bojovat s divoce vypadajícími rytíři. Za odměnu získá tři obtisky razítka, které v kryté jízdárně promění za cenu.

Zatímco menším dětem se do šarvátky s vousatým rytířem moc nechce, větší kluci si s chutí zkusí s kolohnátem zašermovat a srdnatě vykrývají rány dřevěným mečem, i když už leží na lopatkách.

„Bacha!“ přispěchá klučina na pomoc svému kamarádovi s pořádnou sekerou v ruce. Inu k razítku se dá přijít všelijak.
Kromě rytířů dostávají do těla i pudlíci.
„Ti se tu nadřou nejvíc,“ říká paní, která dohlíží na to, aby se dostalo na každého, kdo chce psy provést po překážkové dráze.

Ve stínu vyčkávají v záloze jejich načinčaní spolubojovníci, kteří se brzy představí na přehlídce. A pak, kudrny nekudrny, vystřídají své uťapané kolegy.
„Rumcajs má Manku… A Manka s Rumcajsem mají koho?“ ptá se dětí u ohrady moderátor. „Spejbla!“ vyhrkne nejrychlejší klučina.

Za tuhle odpověď ale bohužel lízátko nedostane. Pak ale musí všichni vyklidit příchod k ohradě. Na scénu vjíždí ne tři, ale hned šest mušketýrů, vlastně mušketýrek – jde totiž i zdejší terapeutky, které si pro sváteční odpoledne připravily číslo na hipoterapeutických koních. „Já bych chtěl toho velkého,“ informuje babičku klouček, který se neposedně houpe na ohradě.

Trochu bych smrděl

„A ty by ses ho nebál?“ diví se babička. „Ne. Jen by trochu smrděl,“ má jasno klučina. Kolem ohrady se tísní stovky diváků, kteří sledují vystoupení nazvané Muž se želenou maskou.

Prostor v něm dostanou i minikoníci, kteří srdnatě cupkají vedle svých obřích příbuzných. Po nich se představí pudlí smečka, šermíři nebo služební psi Vojenské policie.

Zuzana Klementová