Dva ze tří zemědělských podniků, které se rozhodly vyzkoušet upravenou odrůdu Amflora, jsou členy Ústředního bramborářského svazu České republiky, který sídlí v Havlíčkově Brodě.

„Geneticky modifikované brambory byly letos vysazeny na sto padesáti hektarech na Vysočině. Z brambor bude vyroben škrob, který bude na základě smlouvy vyvezen do Německa, kde by měl být použit k výrobě lepidel a papíru,“ informoval tajemník Ústředního bramborářského svazu České republiky Josef Králíček.

Pěstování geneticky modifikované odrůdy Amflora, jejíž pěstování Evropská komise povolila pro průmyslové zpracování teprve letos v březnu, je regulováno řadou předpisů. Škrob z prvních českých geneticky modifikovaných brambor bude vyroben ve škrobárně v Radešínské Svratce, kde nesmí být zpracovávány žádné jiné odrůdy.

Na papír a lepidla

„Složení škrobu z odrůdy Amflora je vhodnější pro výrobu papírů a lepidel. Pokud se použije normální škrob, musí se chemickým způsobem nabourat. V případě upravené odrůdy se tato část procesu nemusí dělat, tento škrob je využitelný okamžitě, bez dalšího zpracování,“ řekl Králíček. Dodal také, že v současné době je testována další geneticky upravená odrůda, nazvaná Fortuna, která by měla být mnohem odolnější proti plísni.

„Dnes dokončíme sklizeň. Amflora určitě splnila naše očekávání i přesto, že letošní rok pěstování brambor nepřál. Výnosy zatím nemáme propočítané. Sklizeň ze 150 hektarů by měla dát asi tisíc tun škrobu. Byly plány, že bychom příští rok mohli osázet 230 hektarů. Bude hlavně záležet na tom, jaké množství sadby se podaří přivézt ze Švédska. Kapacita naší škrobárny je tři tisíce tun, což znamená, že bychom v ní mohli zpracovávat brambory až ze čtyř set nebo čtyř set padesáti hektarů,“ uvedl včera Jaroslav Michal, prokurista PROAGRO Radešínská Svratka, kde pěstují geneticky modifikované brambory.

Zuzana Klementová