Do Těšína se Sláma, narozený 3. listopadu 1850 na chotěbořském náměstí, dostal ve svých dvaatřiceti letech jako soudce. V nové domovině se stal slezským buditelem, v této roli pokračoval i v nejvýchodněji položeném městě severní Moravy, Jablunkově. Zájmy Slezska od roku 1891 hájil až ve Vídni jako zemský poslanec.

Byl odsouzen na pět let vězení

Za první světové války byl za protirakouské postoje odsouzen k pětiletému vězení, ale po roce byl amnestován. Milada Písková, která studovala slezské cestopisy doby národního obrození, dospěla k názoru, že „Slezsko zaujalo Slámu nejen z hlediska jeho soudní praxe, ale také bohatostí historie a lidové tradice.” Sláma napsal pětisvazkovou knihu Vlastenecké putování po Slezsku a vydal ji v Praze u předního českého nakladatele, přibyslavského rodáka Jana Otty. Obhajoval slezské nářečí, které dnes známe z některých písní Jaromíra Nohavici. „Řeč slovanská na Slezsku není ovšem žádná hatlanina, za kterou ji Němci vykřičují. Je to nářečí čistě slovanské… Způsob mluvení v celém Těšínsku je čistě slovanský, germanismy jsou tu řídké”, hájil místní nářečí chotěbořský rodák. Vyjadřoval roztrpčení, že Marie Terezie v rakousko-pruské válce prohrála velkou část Slezska a jeho hlavní zemské město - Vratislav.

V Českém Těšíně má ulici

Českému čtenáři přiblížil také slovenskou kulturu, když v roce 1889 vydal Průvodce po Slovensku. V době studia práv v Pešti přeložil do slovenštiny a vydal tiskem francouzskou hymnu - Marseillaisu. František Sláma zemřel 25. dubna 1917 v Brně.

A na spisovatele, politika a buditele nezapomínají ani představitelé Českého Těšína. „Památku chotěbořského rodáka ctíme tím, že jsme po něm pojmenovali jednu z ulic našeho města,” sdělila Havlíčkobrodskému deníku Dorota Havlíková, tisková mluvčí českotěšínské radnice.

Ivo Havlík