Stavba tyčící se nad hřbitovem, kde odpočívá i slavný malíř Jan Zrzavý, dostala novou měděnou střechu, znovu byla pozlacena i makovice kostelní věže a do útrob střechy byla uložena schránka s dokumenty, které zanechají budoucím generacím zprávu o historii Krucemburku. Nakonec dělníci na věž dosadili opravený kříž.

„Částka, která byla k prováděným pracím potřebna, je zhruba jeden milion dvě stě tisíc korun. Městys Krucemburk z toho zaplatí sto padesát tisíc, zbytek peněz půjde z rozpočtu Ministerstva kultury,“ kostatoval starosta Krucemburku Jiří Havlíček. Podle něj měla být původně provedena pouze výměna oplechování, ale nakonec došlo i k částečné výměně trámů a bednění a vše bylo navíc chemicky ošetřeno.

Opravený kříž

„Znovu jsme pozlatili makovici a byl opraven i kříž, který stojí na vrcholku věže,“ dodal Pavel Zámečník z dodavatelské firmy. Věž opravy již potřebovala. Kostel pochází ze třináctého století a během své existence se dočkal několika úprav a přestaveb.

Věž byla opravována dvakrát na samém počátku dvacátého století, a to v letech 1901 a 1908, kdy zde proběhly klempířské práce a nové pokrytí střechy, a poté v říjnu roku 1938. V tomto, pro Československo nechvalně proslulém podzimním období, bylo dokonce zabarveno pozlacení věžní makovice z roku 1901, aby nepadlo do rukou nepovolaným osobám. Navíc byla věž na konci války, který do Krucemburku zanesl i ničivé bombardování, značně poničena.

Již před rokem bylo provedeno odvodnění kostela, otlučena byla část fasády a opravována je i hřbitovní zeď. „Pokud se najde vhodný dotační program, rádi bychom v opravách pokračovali. Bude totiž nutné kompletně opravit fasádu kostela, nebo uvnitř zrestaurovat fresky na stěnách,“ nastínil další možné investice starosta Havlíček.

S rekonstrukcí je spokojen i místní farář Piotr Balewicz. „Nejsem zde sice příliš dlouho, působím v Krucemburku od srpna, ale musím říci, že nová střecha je opravdu krásná,“ kvitoval provedené práce krucemburský duchovní.

Ten spolu se starostou obce uložil do vrcholku věže schránku s původními dokumenty, mezi které patří i dobový tisk ze třicátých let minulého století, jako Lidové listy a Národní politika, se současnými platidly, seznamem farářů od roku 1938, nebo popisem obce. Budoucí badatelé si také budou moci přečíst včerejší vydání Deníku, které bylo také zapečetěno.