VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Matrika dokládá vysoký věk zemřelého rolníka

Přibyslav - Čtenářský ohlas měl rozhovor Deníku s genealogem Jiřím Klusáčkem, který objevil, že všichni muži jeho příjmení pocházejí z generace dvou rolníků z českomoravského pomezí - Jakuba a Františka Klusáčkových.

23.12.2010 1
SDÍLEJ:

Farář Josef Varhánek latinským zápisem 11. března 1756 doložil, že Kryštof Klusáček (syn prvního osídleného muže tohoto příjmení v Přibyslavi) zemřel v požehnaném věku 95 let. Foto: Repro: Ivo Havlík

Ti dva v roce 1653 žili jako jediní nositelé tohoto příjmení v Čechách, František v Přibyslavi a Jakub napůl cesty mezi Přibyslaví a Polnou - v Hrbově. Existence obou je zřejmá z tehdejšího soupisu daňových poplatníků, tzv. berní ruly. Na otázku, co Františka Klusáčka po třicetileté válce do Přibyslavi přivedlo, genealog odpověděl:

„Vrchnost tehdy po nájezdech Švédů přidělovala vyrabované grunty novým hospodářům. František v Přibyslavi dostal dům a 15 strychů pole (4,5 ha), choval dva voly, krávu, jalovici a svini. Nově osazení měli berní úlevy, od daňové povinnosti byli osvobozeni tři roky. František Klusáček po sobě zanechal dva syny, prvorozený Kryštof se dožil na tu dobu neuvěřitelných 95 let, na svět přišel v roce 1661 a skonal až v roce 1756.”

Smrt byla evidována latinsky

Jiří Klusáček ve Státním oblastním archivu v Zámrsku v okrese Ústí nad Orlicí prostudoval matriku zemřelých farního úřadu v Přibyslavi z onoho roku 1756. Nalinkovanou knihu úmrtí farář tehdy nevyplňoval česky, ale latinsky. Zápis z 11. března 1756 na straně 349 praví: Sepultus est in Caemeterio Parochialis Eccle(sie) Przibislawiensis Christophoros Klussáczek Sacramentaliter Confessus, Sacratissimo Viatico et Extrema linetione provisus, cui etina indulgea applicata per mi Jos: Warhanek Parochui 14 diesu ante obitur.

Když odhlédneme od archaického slovosledu, pak nám v překladu vyjde, že na hřbitově přibyslavského farního kostela byl pochován Kryštof Klusáček, který věřil v boha, před skonem se vyzpovídal, přijal nejsvětější svátost a poslední pomazání mu byla „shovívavě udělena mnou, Jos. Varhánkem, farářem, 14 dní před smrtí”, jinak řečeno - dostal pozemské závěrečné rozhřešení. To je záznam z hlediska církevnáho, ale z pohledu občanského zápis dokládá, že Kryštof Klusáček v roce 1756 skonal jako opravdový kmet. Na tehdejší dobu se dožil neuvěřitelných 95 let, když se v Přibyslavi narodil již v roce 1661.

Úmrtní matriky se začaly vést později, než zápisy o narození a sňatcích. Ještě v roce 1744 papež Benedikt XIV. nařizoval biskupům, aby při vizitacích kontrolovali matriky křestní a oddací a nezdržovali se záznamy úmrtními. Na nich tolik nezáleželo. Pro křestní nebo oddací list si na faru mohl někdo přijít, ale úmrtní list poddaného v 17. a 18. století nebyl důležitý. První povinné, úplné a jednotné rubriky zavedla Marie Terezie v roce 1771. O posledních věcech člověka musely obsahovat tyto údaje: datum pohřbu, kdo pohřbil, kdo zaopatřil svátostmi, zastávané náboženství a věk zemřelého. To vše přibyslavští faráři dělali už dříve, jak ukazuje zápis o smrti a posledním pomazání Kryštofa Klusáčka v roce 1756.

Jiří Klusáček již dříve z matričních záznamů doložil, že švec Jan Klusáček, který si 10. února 1773 bral v Polné vdovu Johanu Budínskou, pocházel z Přibyslavi, jeho předkem tedy byl první osídlený muž tohoto příjmení ve městě, František Klusáček.

„Zjistil jsem, že ženich k sňatku doložil svůj křestní list, vydaný přibyslavským farním úřadem 30. ledna 1773, tedy deset dnů před svatebním obřadem. Šlo tedy nepochybně o ševce Jana, který byl v Přibyslavi pokřtěn 15. května 1747, v té době se do matrik zapisoval den křtu, nikoli narození. Matriční objev je stěžejním důkazem o přesídlení Jana do Polné. V Polné a okolí dnes žije hodně Klusáčků, díky tomuto ševci mají mnozí kořeny v Přibyslavi,” tvrdí genealog Klusáček.

Ivo Havlík

23.12.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Studentské volby. Ilustrační foto.

Středoškoláci řeknou, koho chtějí na Hradě oni

Z Vídně až na Vysočinu.

Betlémské světlo dorazí i na Havlíčkobrodsko

Luboš Pospíšil zahrál v Chotěboři

Chotěboř - Luboš Pospíšil a zcela obnovená sestava jeho kapely 5P se představila v Tančírně Panského domu v Chotěboři.

Pojištění pracovní neschopnosti může vytrhnout trn z paty

Dlouhodobá léčba nemoci nebo úrazu zamává nejen s psychikou člověka, ale také s jeho peněženkou. Pokud nemáte našetřenou solidní rezervu, zamyslete se nad připojištěním pracovní neschopnosti. Může vám přijít vhod. Co byste o připojištění měli vědět prozrazuje David Kučera, finanční poradce Partners.

Děti z dětského domova se pustily do výroby adventního zboží

Nová Ves u Chotěboře - Děti z Dětského domova a Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc v Nové Vsi u Chotěboře se v průběhu podzimu věnovaly výrobě adventního zboží.

Skvělý Brož vychytal brodské Bruslaře

Vysočina – Druhá liga skupina střed přinesla v rámci svého 20. kola krajské derby. Havlíčkobrodští Bruslaři přivítali hokejisty z Moravských Budějovic, kteří vyloupili Kotlinu. Brod se tak musel poroučet na druhé místo. Na čele ho vystřídal Tábor.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT