Oním turistou byl Ivan Horáček z fakulty zoologie Karlovy univerzity, který byl v rozsáhlých zámeckých sklepích zkontrolovat stavy zimujících netopýrů.

„Průzkum trval asi hodinu a půl a s konečným počtem šesti set kusů byla spokojenost. Podle slov profesora Horáčka si v pohledských sklepeních, které jsou místy až třípatrová, našly svá zimoviště tři běžné druhy netopýrů. Netopýr velký, Netopýr černý a Netopýr dlouhouchý,“ upřesnila Martina Bořilová z Pohledu, která u průzkumu asistovala.

Tito okřídlení savci si za svá zimoviště vybírají právě sklepní a jeskynní prostory s konstantní teplotou, kde přezimují buď volně zavěšeni na stěnách, nebo se ukrývají do různých štěrbin a skulin zdí.

Na řadě jsou půdy

V případě pohledského kláštera se jednalo spíše o netopýří jednotlivce, ale například netopýr černý si v zimě často vytváří sdružené kolonie čítající až několik set jedinců. V létě pak jsou běžné početné kolonie v rozlehlých krovech kostelů, hradů a jiných starých budov.

Zajímavostí také je fakt, že se Netopýr černý a velký dožívají až dvaceti let věku, ale jejich dlouhouchý příbuzný pouze pětiny jejich života. Všechny jmenované druhy jsou navíc zákonem přísně chráněné.

Horáček byl v Pohledu již potřetí. Na jaře ho bývalý cisterciácký klášter přivítá opět, tentokrát se však zaměří na půdní prostory.

Jakub Janáček, Martina Bořilová