Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nepřehledný stav ve zdravotnictví mnohým vyhovuje

Vysočina - Bývalý primář ortopedie v Pelhřimově Jiří Běhounek by se k akci Děkujeme, odcházíme nepřipojil. V kraji, který jako hejtman vede, tak ale učinilo 60 procent nemocničních doktorů.

19.1.2011
SDÍLEJ:

Jiří BěhounekFoto: DENÍK/archiv

Chodíte ještě občas na operační sál?

Jsem stále duší hlavně lékařem. Jednou měsíčně si dopřeji ten luxus a vrátím se na operační sál a pomůžu tak pěti až šesti pacientům.

Mluvíte se svými bývalými kolegy. Co říkají?

Nerad bych zklamal jejich důvěru, protože mnozí se mnou mluví velice otevřeně bez toho, že budu jejich názory šířit dál. Faktem je, že jejich reakce kopírují atmosféru, která nyní ve zdravotnictví je. Zhruba polovina mých kolegů lékařů je názoru, že odchody z nemocnic nejsou právě nejšťastnější volba řešení, druhá půlka v nich vidí jediné možné řešení.

Kolik jich podepsalo ve vaší mateřské nemocnici výzvu Děkujeme, odcházíme?

Pouze 32 kolegů se v Nemocnici Pelhřimov rozhodlo řešit situaci podáním výpovědi. Je to nejméně ze všech krajských nemocnic v našem regionu. Za jejich loajalitu jim musím adresovat poděkování.

Celkově se ale na Vysočině připojilo neuvěřitelných 60 procent doktorů. Proč právě zde?

Možná za tím stojí zkušenosti z minulosti, kdy tento způsob „nátlaku“ zafungoval, a nevidí jinou cestu. Jsem přesvědčen, že u nás na Vysočině se platy ve veřejných zdravotnických zařízeních neliší od totožných v jiných regionech. Možná bych stejnou otázku vaším prostřednictvím položil lékařům, odpověď by mě také zajímala, dnes ji neznám.

Vy byste jako lékař také připojil svůj podpis?

Ne.

Proč?

Lékaři a odbory požadují několik zásadních změn, často slyším stesky nad korupcí ve zdravotnictví, nad pochybným vyváděním peněz ze zdravotních pojišťoven, ale tímhle konfrontačním postojem všechno nevyřešíme. A v důsledku na to doplatí pacient, který si platí zdravotní pojištění a očekává, že bude lékařem ošetřen. Přesto bych rád viděl větší ochotu k jednání ze strany vlády a ministerstva zdravotnictví. Je to velmi vážná situace a kroky lékařů na ni mají upozornit.

Prezident České lékařské komory Milan Kubek říká, že lékaři 20 let trpělivě sponzorovali české zdravotnictví, ale teď jim došla trpělivost. Cítíte to podobně?

Pokud zmiňuje sponzorství, pak má patrně na mysli především lékaře v nemocnicích. Chci mluvit především o mladých doktorech, kteří si i s vědomím současných podmínek vybrali medicínu jako své povolání a poslání. Po skončení školy nastupují do jakýchsi nevolnických podmínek ve smyslu nízkých nástupních platů, způsobu vzdělávání. Ostatní jsou přetíženi a zavaleni prací bez odpovídajícího mzdového hodnocení.

Lékaři berou v průměru 50 tisíc korun měsíčně. Je to opravdu tak málo? Srovnejte třeba svou práci hejtmana a šéfa ortopedie a jejich finanční ohodnocení.

Nechci hodnotit, zda lékaři berou, nebo neberou dost peněz, jen říkám, že jejich příjem neodpovídá odvedené práci. Dovedu si představit, že základní složka jejich platu by měla mít jinou výši, ne takovou, při níž jsou nuceni si vydělávat hrubými přesčasy. Pokud mám být konkrétní, jako primář s dvěma atestacemi a lékař s třicetiletou praxí jsem nikdy nedosáhl na odměnu, kterou beru v současné době jako hejtman, takže ocenění práce lékaře není dle mého soudu správné.

Když pominu platy, v čem je největší rozdíl mezi českým a dejme tomu německým zdravotnictvím?

Vždycky jsem léčil v tuzemsku, rozdíly mohu komentovat pouze teoreticky. Rozdíl nebude jen v platech, ale především v ekonomické síle státu, v solidaritě k systému, který umožní vystudovat veřejnou vysokou školu, pak ve způsobu práce, v nasazení. Jen upozorňuji, že i ze zahraničních nemocnic odchází lékaři za lepšími podmínkami, to je přirozené. Špičkovou péči o nemocné máme podle mého názoru na stejné úrovni, možná máme co dohánět v chování zdravotníků k pacientům i naopak.

To je pravda, čeští pacienti někdy namítají, že lékaři jsou často podráždění, neochotní naslouchat lidským příběhům. Je to kvůli přílišnému pracovnímu vytížení?

O tom jsem právě mluvil. Lékaři hlavně v nemocnicích u nás byli a jsou velice uznávanými personami, které na sebe vážou obrovskou lidskou důvěru, avšak neoceňovanou mzdovým ohodnocením. Veřejnost k této profesi nekriticky vzhlížela. Možná i proto mnohdy nevyžadovala správný přístup ze strany personálu, ale pak ten nevhodný anonymně kritizovala. Jedním z výstupů výzvy Děkujeme, odcházíme by kromě jiného mohla být i sebereflexe lékařů a obnovení jejich dobrého jména v očích veřejnosti.

Milan Kubek tvrdí, že na platy by bylo peněz dost, kdyby se tolik neplýtvalo. Naznačil, že v mnoha případech je za tím korupce. Má Kubek pravdu? Jak to chodí u vás na Vysočině?

Mě může jen těšit, že není důvod jmenovat jakékoli kauzy z našeho regionu. Ony totiž nejsou, neexistují. Většinu současných finančně náročných aktivit ve zdravotnictví realizujeme prostřednictvím evropských dotací a tam jsme několikastupňově hlídáni.

Nicméně kde by se dalo ušetřit?

Už na začátku všech výběrových řízení by měla být zřejmá návratnost investic, amortizace a využití všech moderních přístrojů. Šetření ve zdravotnictví znamená eliminovat zbytečně se opakující vyšetření, plýtvání léky, zavést rychle digitalizaci veškerých procesů, popisů činností lékařů v nemocnicích i v terénu, zavedení generických léků a zavedení stropů na platby za léčiva, změnit pozice zdravotních pojišťoven na skutečnou odpovědnost za péči o pojištěnce atd. Největší problém bude ale tuto cestu prorazit, neboť se zdá, že tento zhusta nepřehledný stav mnohým vyhovuje.

Ministr Heger řekl, že nelze mít absolutně špičkovou péči pro všechny. Souhlasíte?

Ministr řekl, že nemůžeme očekávat, že převratné nebo špičkové léčebné postupy budou u nás hned zavedeny. S tím souhlasím. Jako ortoped vím, že tradiční materiály, kterými bychom možná mohli opovrhovat, fungují skvěle 20 až 25 let a nemocným udělaly úplně stejnou službu jako mnohonásobně dražší, reklamou podpořené, ekvivalenty.

Co to ale znamená pro pacienty? Na jakou péči mají mít nárok? Léčba rakoviny ano, ale když vám je přes padesát, tak už ne biologickou progresivní metodou? Nebo kdo to bude určovat a podle jakých kritérií?

Jsem přesvědčen, že jde o velice odbornou otázku, na jejíž rozbor na tomto místě není dostatek prostoru. Musíme si uvědomit, že nemoc i smrt bohužel k životu patří. A mnohdy nepomůže nic a nikdo. Každý nemocný pacient je se svou diagnózou zcela unikátní. Je pouze na odbornících lékařích, aby stanovili přístup, léčbu a péči. Základní přístupy a vyšetření by měly být stejné, rozdíl si dovedu představit v materiálech i v nadstandardu ve smyslu samostatného pokoje nebo např. individuální sestry, které si pacient může zaplatit, pokud o to má zájem.

Zdá se nepochybné, že menší regionální nemocnice se budou rušit a nahradí je například léčebny dlouhodobě nemocných. Je to správná cesta?

Nesouhlasím s názorem, že tyto nemocnice musí končit. Nejhorší je neřízená chaotická restrukturalizace, vynucená neočekávanými událostmi. V každé lokalitě by lidé měli mít možnost navštívit zdravotnické zařízení, které bude schopné poskytnout běžnou nemocniční péči. Naši pacienti jsou natolik rozumní, že operaci srdce neočekávají od každé nemocnice, ale ošetření zlomeniny ruky chápou jako běžný standard zdravotní péče. Na Vysočině s půl milionem obyvatel je pět nemocnic, což jistě není žádný luxus.

Jaký dopad bude mít současné dění na pacienty ve vašem kraji?

Pevně věřím a doufám, že minimální. Chtěl bych odpovědět, že to pacienti na Vysočině možná nepocítí. Mohla byste mi položit tuhle otázku třeba za tři týdny, byl bych si s odpovědí možná jistější, teď ji říkám trochu nejistě a mám obavy.

Někde jste prý uvedl, že pověsíte na čas hejtmanské řemeslo na hřebíček a půjdete vypomoci do špitálu. Opravdu?

Pokud se situace nezmění, nezbude mi, než na svou jihlavskou kancelář napsat ZAVŘENO a jít pomáhat léčit do pelhřimovské nemocnice. V tom okamžiku bude totiž krajské zdravotnictví potřebovat každou ruku.

Kolik lékařů podle vašeho názoru nakonec skutečně odejde, a kolik naopak výpovědi stáhne?

Mám přání, aby zůstalo na Vysočině, ale i v celé České republice lékařů co nejvíce. Nejlepší by bylo, kdybychom se v nemocnicích potkávali všichni. To však nezáleží na krajích a na hejtmanech, ale řešení je v jednání Lékařského odborového klubu, České lékařské komory s odpovědnými partnery – vládou a ministerstvem zdravotnictví. Jen tak se můžeme pohnout dál a odblokovat současnou patovou a krizovou situaci.

KDO JE MUDr. JIŘÍ BĚHOUNEK
Narodil se 13. května 1952.
Vystudoval fakultu všeobecného lékařství v Praze.
V letech 1976-2008 byl lékařem Nemocnice Pelhřimov, zde působil rovněž ve funkci primáře ortopedického oddělení a náměstka nemocnice.
Od roku 1998 je zastupitelem města Pelhřimov, v roce 2004 byl zvolen zastupitelem kraje Vysočina jako nezávislý na kandidátce ČSSD.
V listopadu 2008 byl zvolen hejtmanem kraje Vysočina.
Je ženatý a má dvě děti.

Autor: Kateřina Perknerová

19.1.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Ilustrační foto.

Volím stranu, co myslí na vzdělání, chci na gympl, padlo při volbách v BAN!u

Ilustrační foto

Hlasování začalo, otevřelo se 1 137 volebních místností

Ostrov patří v Havlíčkově Brodě opět knihám

Havlíčkův Brod - Kulturní dům Ostrov v pátek opět ožil Podzimním knižním veletrhem.

Robert Fulghum se svou novou knihou zavítal do Havlíčkova Brodu

Havlíčkův Brod - Americký spisovatel a bývalý pastor Robert Fulghum je opět v Čechách. S projektem LiStOVáNí ve čtvrtek zavítal také do Havlíčkova Brodu. Představil tu svou novou knihu Opravář osudů. Slavný spisovatel, který je v Čechách velmi oblíbený, se zúčastnil i Podzimního knižního veletrhu, kde měl v pátek autogramiádu.

Brodská galerie zve na Živý svět Anny Vojtěchové

Havlíčkův Brod – Živý svět Anny Vojtěchové se v pátek 20. října otevře návštěvníkům Galerie výtvarného umění v Havlíčkově Brodě. Vernisáž výstavy je součástí Podzimního knižního veletrhu. Tvorba česko-americké výtvarnice a ilustrátorky Anny Vojtěchové je totiž k vidění i tam.

Ruská Toulavá kamera zachycuje krásy Vysočiny

Jihlavsko – Exteriéry a interiéry zámku v Telči, kaple svatého Jana Nepomuckého v Plandrech a klášter v Nové Říši. Nejen tato místa z Jihlavska budou lákat diváky u televizí v Rusku, aby se k nám příští rok v létě vydali na dovolenou. Během těchto dní totiž na Vysočině natáčí čtyřčlenný štáb významné ruské televize.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení