Rodák z Václavovic na Těšínském Slezsku (narozen roku 1924), ale s kořeny v sousedním Řepišti, odkud také platí jeho příjmení, pochází ze starého velitelského hasičského rodu. V roce 1946 si vzal za manželku Marii Nepeřilovou, dceru zakladatele sboru dobrovolných hasičů v Olešné u Nového Města na Moravě, aniž tehdy tušil, že tím vstupuje na cestu oddané služby hasičskému hnutí a že jeho velkou kapitolu napíše na Vysočině.

Prosadil záchranu zámku z roku 1560

Na připomenutí, že je tvůrcem našeho ústředního hasičského muzea a na otázku, jak ho vůbec napadlo umístit muzeum na Vysočinu, Řepiský nedávno Deníku odpověděl:

„Hledal jsem vhodné místo v centru země. Tehdejší velitel hasičů v Havlíčkově Brodě Karel Špalek mě upozornil na chátrající zámek v Přibyslavi. Získat ho ovšem nebylo snadné, ačkoli šlo o poloviční ruinu, sídlilo v ní několik firem a bylo tam osmnáct nehygienických bytů. Ale podařilo se mně prosadit, aby státní plánovací komise Přibyslavi přidělila navíc dvacet čtyři byty, přednostně pro rodiny ze zámku. A začala moje křížová cesta, protože jsem netušil, že zámek je takřka zralý na demolici. Na západní straně ujížděl do srázné rokle, injektáž stála miliony. Musela se vyměnit střecha, včetně všech krovů. Peníze padaly na materiál a práce už nebyla čím zaplatit. Zmobilizoval jsem dobrovolné hasiče z celého Československa, přijížděli od západočeské Aše i východoslovenské Dukly, spávali ve stavebních buňkách, z ešusů obědvali guláš, dřeli a korunu za práci nevzali. Takže já se nemohu považovat za jediného spasitele zámku Zachariáše z Hradce z roku 1560, ale je pravda, že myšlenka jeho záchrany a využití pro potřeby hasičského hnutí byla moje a že jsem ji prosadil a odevzdal velký kus života.”

V zámku je dnes české Centrum hasičského hnutí, ale také archiv světové hasičské organizace CTIF, která byla založena v Paříži v roce 1900.
Miroslav Řepiský i v důchodu v Olešné žil historií hasičského hnutí. Významnou měrou přispěl k objevu, že vůbec první hasičský sbor ve střední Evropě vznikl jako německý v Zákupech u České Lípy v roce 1850. Historici do té doby soudili, že nejstarší sbor v habsburské monarchii sídlil v rakouském Linci, ale ten byl založen o rok později.

„Jsem rád, že postupně nacházím shodu v zatím málo respektovaném názoru, že české hasičské hnutí má kořeny ve sborech s německým velením. Dokladem toho je například obec Dlouhá Ves v okrese Havlíčkův Brod, která před časem krásně opravila bývalou zbrojnici německy mluvících hasičů. Nepřiznávat to právě na Vysočině, jejíž významná část už od středověku tvořila takzvaný německý jazykový ostrov, by bylo projevem národovectví, a to u hasičů v současné Evropě nemá opodstatnění. I když samozřejmě uznávám, že právě hasiči se významnou měrou zasloužili o české národní obrození a že základy českého hasičského názvosloví nepoložil nikdo menší, než velitel Sokola Miroslav Tyrš,” řekl bývalý předseda Českého svazu požární ochrany v předsmrtném interview pro Deník.

Rozloučení
Poslední rozloučení se zesnulým Miroslavem Řepiským se koná v sobotu 29. ledna od 10. hodiny v kostele sv. Maří Magdalény v Olešné.

Ivo Havlík