Téměř půl milionu korun dluží na poplatcích za nájemné a služby obyvatelé městských bytů v Chotěboři. Za loňský rok bylo sedm nájemních bytů obývaných neplatiči vystěhováno, a to na základě soudního rozhodnutí.

„Naše společnost spravuje přibližně 235 bytů a nebytových prostor města Chotěboř. Kromě toho má ve smluvní správě asi 470 privátních bytů společenství vlastníků bytových jednotek a bytových družstev,“ sdělil Jozef Pikla, jednatel společnosti Tepelné a realitní služby Chotěboř.
Náklady na opravu a modernizaci městských bytů činí podle jednatele ročně zhruba čtyři a půl milionu korun. Jak Pikla upřesnil, kvalita bytů odpovídá době užívání bytových domů.

„Výnos z nájemného městských bytů činí ročně zhruba 5,6 milionu korun. K tomu je nutné připočíst i předpis plateb za služby spojené s bydlením, a to ve výši asi 4,1 milionu korun ročně. Ze součtu obou plnění – nájemného a služeb – to je celkem 9,7 milionu korun,“ vypočítal Pikla.

Byty kontrolují, nájem nezvýší

Město Chotěboř se stejně jako jiná města potýká s neplatiči. „Počítáno k datu posledního prosince roku 2010 neuhradili nájemníci na sloučených platbách nájemného a služeb celkem 470 tisíc korun. Nedoplatek je vykázán za víceleté období. Dluhy na nájemném a službách jsou řádově od tisícikorun po desítky tisíc. Závazky dlužníků jsou ale stabilizovány, protože správce je důsledně vymáhá,“ upřesnil jednatel Pikla.

Za rok 2010 bylo správcem vyklizeno sedm nájemních bytů s neplatiči, přičemž výši nájemného určuje samozřejmě vlastník městského bytového fondu.

Město Chotěboř využilo podle jednatele Jozefa Pikly čtyřletou deregulaci nájemného za období roku 2007 - 2010. V roce 2011 vlastník nájemné nezvýšil.

Správce i vlastník bytového fondu využívají svých kompetencí k prohlídkám bytů z důvodu zjištění jejich technického stavu, nebo počtu spolubydlících osob. Tyto prohlídky napomáhají ke zjištění neoprávněného bydlení třetích osob v bytech.

„Dlouhodobě volné byty nejsou. K případnému uvolnění bytů dochází průběžně přirozenou obměnou nájemníků,“ uzavřel jednatel.
Čekací lhůty na volný byt má v kompetenci bytová komise města.

Většina obcí Havlíčkobrodska řeší problémy s neplatiči obvyklými právními cestami. V krajních případech přistupují k soudnímu vymáhání, popřípadě k soudnímu vystěhování neplatičů.

„Osvědčeným způsobem jsou dohody o splátkovém kalendáři, obce často přistupují i ke zveřejňování jmén neplatičů v místních zpravodajích. Exekuční vymáhání pohledávek je prozatím výjimkou, na Vysočině zcela určitě,“ konstatoval Miroslav Jemelka ze Svazu měst a obcí ČR. Ten připustil, že efektivita při vymáhání nájemného by podstatně vzrostla, kdyby města a obce disponovaly větším počtem bytů, do kterých by neplatiče a jiné problémové nájemníky, mohly rychle vystěhovat. „Neplatiči s tím totiž kalkulují a vědí, že je radnice nemají prakticky kam vystěhovat,“ uzavřel Jemelka.