Je to jen náhoda? Základy přibyslavského kostela budou zřejmě staršího data. Byly dostavěny před rovnými 950 lety.

Lze tak soudit z Kroniky přibyslavské od lékaře a historika Františka Půži, vytištěné v tiskárně Františka Riedla v Německém Brodě v roce 1914.

„Jedinou církevní památkou, která z doby historicky málo známé se (v Přibyslavi) uchovala, jest svatyně sv. Jana Křtitele. Paměť svědčí, že vystavěna byla nákladem obce za knížete Spytihněva v letech 1055 - 1061,” píše Půža. Autor současně dokládá, že chrámů sv. Jana Křtitele „jest na pomezí českomoravském několik a náleží vesměs k nejstarším v těchto krajinách. Některé postaveny byly na místě bývalých baptisterií, tj. míst krytých v podobě kaplí, zřizovaných u pramenů nebo nádržek vodních, kde se vykonával křest.”

Skutečně - oba kostely, jihlavský i přibyslavský - stojí blízko vodního zdroje. Přibyslavský se tyčí na skále nad Sázavou, jihlavský na ostrožně při ústí Jihlávky do řeky Jihlavy.

Dějepisec Půža si v Kronice přibyslavské všímá: „Také nejstarší kostel jihlavský jest zasvěcen témuž světci. Z toho možno se domnívati, že Přibyslavští jsouce s Jihlavskými v čilém styku horním, uctívání sv. Jana Křtitele do svého sídla přenesli, nebo že horníci jihlavští, zakupujíce se v okolí přibyslavském, domácímu svému patronu zde chrám zbudovali.”

Kostelík sv. Jana Křtitele na Jánském vršku je spojen se vznikem Staré Jihlavy. Původně patřil jen k osadě na Haberské stezce a podle některé literatury mohl vzniknout již před rokem 1200, avšak pro tak včasné vročení nemá oporu v archeologických dokladech, v analýze nejstarší stavební fáze, ani v písemných pramenech. Spíše byl postaven v závěru první třetiny 13. století. Takový závěr dělá předloni vydaná kniha Jihlava z edice Dějiny moravských měst od kolektivu autorů vedených Renatou Piskovou.

„Lze se domnívat, že němečtí rytíři získali tyto statky u říčního brodu na Haberské stezce uprostřed českomoravského pomezního hvozdu někdy po svém příchodu do našich zemí na počátku 13. století. Stali se tak stavebníky kostela…”

Také o zasvěcení sv. Janu Křtiteli původně pozdně románské stavby tyto knižní dějiny Jihlavy usuzují, že „patří v obecné rovině do starší vrstvy patrocinií, charakteristických zejména pro předlokační osady rané fáze kolonizace do počátku 13. století.” Patrocinium (zasvěcení) v katolické církvi označuje pojmenování určité budovy (kostela, kláštera, nemocnice) po určitém světci, pod jehož ochranou má dané místo stát. Zasvěcení nejstarší církevní stavby v Jihlavě též naznačuje, že kostelík patřil k rytířskému řádu.

Ivo Havlík