Mezi policisty a státními zástupci po celé zemi doutná časovaná bomba. Za všechno může nedostatek peněz, které mají policisté k dispozici. Je jich tak málo, že kriminalisté dokonce začali od ledna výrazně omezovat počet nařízených soudních pitev.

„Jejich počet v posledních měsících klesl téměř o polovinu. Údajně kvůli penězům. Pokud panuje obava, že se může opakovat případ Stodolových, tak oprávněně,“ řekl Deníku primář Ústavu soudního lékařství v Brně Miroslav Hirt.

Sérioví vrazi manželé Stodolovi přezdívaní „Krvaví manželé“ byli odsouzeni na doživotí za osm vražd. Okrádali staré lidi a jejich vraždy fingovali jako sebevraždy nebo nešťastné náhody a vycházelo jim to.

„V době, kdy policie řešila tuto kauzu, byly také výrazně omezeny soudní pitvy a pak se to muselo přehodnotit,“ poznamenal primář z Ústavu soudního lékařství Pardubické krajské nemocnice Pavel Toupalík. I on potvrdil, že na jejich pracovišti dělají čím dál méně komplexních pitev.

Je pitva luxus?

Problém je v tom, že i když vyšetřující policista pitvu nařídí, jeho nadřízený to často přehodnotí a soudní pitvu zamítne a navrhne pouze zdravotní pitvu. Ta ale není tak podrobná a zjistí pouze příčinu smrti, kdežto pitva soudní odhalí i okolnosti smrti.

Omezování pitev ze strany policie například potvrdil krajský policejní ředitel na Vysočině Miloš Trojánek. „My opravdu od ledna letošního roku velice bedlivě zvažujeme v jakém případě pitvu nařídíme a v jakém už ne,“ uvedl Miloš Trojánek. Podle informací Deníku si to vzal na starost jeho náměstek, který rozhoduje o tom, kdo na pitvu půjde a kdo ne.

Státní zástupce má sice kompetenci pitvu nařídit i přes nevoli vedoucích policistů, ale podle jejich slov se o některých úmrtích ani nemusí dozvědět. Takový postup navíc nepřispívá k dobrým vztahům mezi žalobci a policisty .

Ministr vnitra Radek John, který v pátek s policejním prezidentem navštívil Vysočinu, neměl do té doby o omezování soudních pitev ani ponětí. „Je to pro mne nová informace,“ přiznal ministr Radek John a od policejního prezidenta Petra Lessyho si ihned vyžádal vysvětlení.

Ten mu informaci potvrdil. „Vím o tom, že se více zvažuje jestli nařídit či nenařídit soudní pitvu u případů, u nichž je od začátku na základě dalších důkazů zřejmé, že nedošlo k cizímu zavinění,“ řekl ministr Lessy. Podle něj je méně pitev také u obětí dopravních nehod.

„Je také pravda, že se o některých úmrtích policie vůbec nedozví. To jsou například úmrtí ve zdravotnických zařízeních,“ podotkl Lessy.

To je i případ takzvaného heparinového vraha Petra Zelenky. Vážně nemocným pacientům píchal od května do září 2006 na oddělení ARO havlíčkobrodské nemocnice nadměrné dávky heparinu na ředění krve. Primář oddělení si s případy nevěděl rady, přesto u devíti lidí, kteří zemřeli za podezřelých okolností nechal udělat pouze dvě pitvy.

Komise ministerstva zdravotnictví přitom chybějící pitvy označila za pochybení nemocnice. Tuto skutečnost dosud ignorují všechny soudy, u nichž se pozůstalí po obětech domáhají odškodného a je jim stále dokola opakováno, že nemocnice za nic nemůže.