Spisovatel v ní vypodobnil ten typ roduvěrných Čechů, kteří zahrnou spravedlivým opovržením jiného Čecha jen proto, že si při národní pouti omylem uleví u dubu, pod nímž si zdříml Jan Žižka.

Například jeden týdeník nedávno popsal nešťastný omyl předsedkyně poslanecké sněmovny, která si ve své kanceláři vyměnila nábytek s tím, že se jí ten původní nelíbí. Později se ukázalo, že o toto reprezentační vybavení šéfa sněmovny se postaral současný prezident republiky a byl prý na něj enormně pyšný. Jak známo, pro Miroslavu Němcovou je Václav Klaus vzorem ve všem, zřejmě i ve vkusu volby nábytku.

„Vyhasne politická hvězda předsedkyně sněmovny, nebo to spraví, když bude tři dny klečet bosá na třetím pražském nádvoří?

Příhoda mi velmi připomíná Haškovu povídku Zrádce národa v Chotěboři,” komentoval sarkasticky publicista kouzlo nechtěného.

Povídka žije 99 let

Hašek tak často citovanou povídku napsal v roce 1912, údajně přímo v jednom z nejstarších chotěbořských hostinců, kde se podle pověsti na pivo v roce 1424 zastavil Jan Žižka, když s vozovou hradbou spěchal dobýt katolickou baštu - Přibyslav.

Hašek v hostinci býval hostem rodiny Kubánků, která lokál měla v nájmu. Z třítýdenní „tvůrčí dovolené” vytěžil náměty na několik povídek, žádná z nich se nedočkala tolika citací a odkazů na literární pointu ze záhlaví.

Povídka Zrádce národa v Chotěboři poprvé vyšla v satirickém týdeníku Kopřivy. Všímá si neodpustitelného vlasteneckého zakopnutí Jana Pavlíčka.
Před národní poutí z Chotěboře na čáslavský tábor lidu se tento rolník ze Svin „strašně najedl hrachu a napil podmáslí a po podmáslí vypil chotěbořského piva jeden máz…“. Přidejme drkotání žebřiňáku a národní nadšení. Bodejť by se v útrobách něco nepřihodilo. Pavlíček nestihl ani dopět Hej, Slované.

Hnán nutkavostí ulevil si pod mohutným stromem. A smůla - na kmeni visela cedulka: „Pod tímto dubem odpočíval Žižka, když táhl na Přibyslav.“ Chotěbořští vlastenci Pavlíčka vyobcovali. Připomíná to současnou politiku „národních zájmů“. Cedulička se připíchne na kdeco. Nesouhlasící je zrádcem národa.

Léčíme si mindráky

„Zastydlé obrozenectví v horším smyslu toho slova nás postihuje i dnes, kdy jsme vědomě či podvědomě zamindrákovaní vlastním selháním vlastenectví… Už jsme jím přejedeni a přepiti jako hrachem, podmáslím a pivem. S roztřesenými útrobami běžíme zbavit se přítěže, nehledíce, že strom zdobí cedulka: Národní zájmy,” praví komentátor čteného listu a hájí ty, kdož si ještě zachovali rozum a nepovažují se za občana ze Svin, z něhož hurá vlastenci udělali sviňáka jen proto, že si na místě tolik svatém pšoukl.
Haškova povídka z Chotěboře je pořád aktuální.

Ivo Havlík