VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Tři z pětice šéfů soudů v kraji končí

Vysočina - Citelné personální zemětřesení se už brzy rozpoutá na okresních soudech v kraji.

24.3.2011
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: DENÍK

Na konci září musí skončit tři z pěti předsedů okresních soudů. Do té doby musí z výběrových řízení vzejít noví šéfové.
Po mnoha letech tak opustí předsednické křeslo Helena Geržová ze soudu v Havlíčkově Brodě, Zdeněk Tichý z Pelhřimova a také prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník ze Žďáru nad Sázavou. Předseda jihlavského soudu Vladimír Sova a František Frula z Třebíče mají mandát prodloužen do roku 2017.

„Po sedmnácti letech se stanu řadovým soudcem. Nevadí mi to, ale dokážu si představit, že někdo s tím problém mít může,“ reagoval Tomáš Lichovník. Podle nových pravidel se už nikdy nemůže stát předsedou soudu ve Žďáru nad Sázavou.
Za změnami v justici je dva roky stará novela zákona, která zavedla časově omezený mandát soudců na sedm let a která též určuje, do jaké doby mají ti současní složit funkci.

Opětovné jmenování zatrhl loni na podzim loňského roku Ústavní soud. Opatření má zabránit personální korupci, která by mohla ohrožovat nezávislost a nestrannost soudců.

Na místo Tomáše Lichovníka už Krajský soud v Brně vypsal výběrové řízení. Ter〜mín pro doručení přihlášek je do 2. května. O místo se může ucházet soudce, který má pětiletou praxi, organizační schopnosti, české občanství a je bezúhonný.
„Je to trochu netradiční model. Nestává se ani ve firmách, aby se vrcholový manažer stal řadovým zaměstnancem. Většinou odchází jinam,“ pozastavil se nad novým systémem Tomáš Lichovník. Na posty šéfů dalších dvou soudů zatím vypsáno výběrové řízení nebylo.

Soudci: Sedm let je trochu málo
Podle většiny oslovených soudců v kraji je sedm let na předsednictví krátká doba. „Ideální by bylo deset let, protože než se člověk rozkouká a chtěl by začít naplňovat nějaké své vize, tak musí končit,“ míní Helena Geržová z Havlíčkova Brodu. Ta je předsedkyní soudu osmnáct let od roku 1993. Podle ní není jednoduché skloubit práci soudce s funkcí předsedy, který musí mít naprostý přehled o administrativě.
Končí i Zdeněk Tichý, který vede pelhřimovský soud od roku 1994. Stejně jako jeho kolegové i on se stane řadovým soudcem. „Nemám s tím problém, ale také si myslím, že sedm let je málo,“ vyjádřil se Zdeněk Tichý.

Nové ustanovení soudcům neumožňuje ani přejít na post místopředsedy soudu, zatímco opačně to lze. Například místopředseda Žďárského soudu Roman Švaň〜hal, se podle informací Deníku přihlásil do výběrového řízení na post předsedy po Tomáši Lichovníkovi.
Zajímavé je, že ustanovení soudcům umožňuje ucházet se o místo předsedy u jiného soudu. Tomáš Lichovník by se tak mohl například ucházet o místo předsedy Městského soudu v Brně, který také hledá nového šéfa.

„O té možnosti vím, ale nešel bych do toho, protože by mi to připadalo jako obcházení nového systému,“ vysvětlil Tomáš Lichovník.
V praxi by to mohlo vypadat následovně: Zdeněk Tichý z Pelhřimova by mohl přejít do Havlíčkova Brodu, jeho kolegyně Helena Geržová do Žďáru a Tomáš Lichovník by usedl jako předseda v Brně. Žádné takové kolečko ale soudci z Vysočiny nechystají.
Dva předsedové okresních soudů František Frula z Třebíče a Vladimír Sova z Jihlavy budou na svých místech do roku 2017. Oba totiž bývalá ministryně Daniela Kovářová jmenovala na dalších sedm let ještě předtím, než Ústavní soud zakázal opětovné jmenování.
„Podařilo se nám chytit kočku za ocas, protože náš mandát skončil loni v září a ná〜lez Ústavního soudu se objevil až o něco později,“ zdůvodnil Vladimír Sova, který vede jihlavský soud od roku 1990. Stejný čas strávil v čele soudu i František Frula.

Někdejší komunisté odejdou i zůstanou
Někteří soudci si myslí, že časově omezený mandát i zá〜kaz opětovného zvolení je prostředek, jak se elegantně zbavit soudců, kteří byli před listopadem 1989 v komunistické straně.

„Myslím si, že to může být jeden z důvodů, proč k těmto změnám dochází,“ řekla Deníku Helena Geržová, která se k členství ve straně přiznala. „Když ministerstvo zveřejnilo seznam soudců, kteří byli v komunistické straně, tak jsem v něm chyběla. Sama jsem iniciovala to, abych tam byla dopsána,“ netají se Helena Geržová.

Z jejích kolegů na Vysočině byli v komunistické straně také Zdeněk Tichý, František Frula a Vladimír Sova. Komunistou nebyl pouze Tomáš Lichovník.

Personální zemětřesení na Vysočině tak bude mít za následek, že skončí dva předsedové soudů, kteří byli v komunistické straně a dva na svých místech zůstanou.

Autor: Roman Martínek

24.3.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jaroslav Faltýnek a Andrej Babiš
46

ANO nevyhrálo na Brodsku jen v necelé desítce obcí

I sociální demokraté sledovali výsledky voleb společně.
18

Hodnocení voleb: Zklamání i naděje politiků

Lídr TOP 09 na Vysočině se obává ztráty demokracie

Vysočina - Strana TOP 09 se do poslanecké sněmovny dostala takříkajíc s odřenýma ušima.

AKTUALIZOVÁNO

ONLINE: Volby skončily. ANO vítězí i na Vysočině

Vysočina - Volby do Poslanecké sněmovny ČR skončily. Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO.

ČSSD Vysočinu neudržela, ANO slaví vítězství

Vysočina – Vysočina už není oranžová. Zmodrala a ovládlo ji podobně jako jiné kraje hnutí ANO. Hlas hnutí ANO dalo 28,63 procent vysočinských voličů. Pro ANO jde o výrazné zlepšení oproti minulým volbám v roce 2013, kdy pro tuto stranu v kraji hlasovalo 15,89 procent voličů.

Reakce ODS: Otázka je, kam bude republika směřovat

Vysočina - S potěšení sledoval v Modrém domě v Jihlavě výsledky voleb do Poslanecké sněmovny volební štáb Občanské demokratické strany.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení