Vidíme je např. v kostelích v Pohledu, Žižkově Poli a Přibyslavi, tam také na faře, na zámku a starém špitálu a ještě v městském znaku, v Havlíčkově Borové je tento erb na špejcharu.

Proč tam jsou v kraji, kde se víno nerodí a vinici nenajdeme? Ono náčiní tvořilo erb pobělohorského gubernátora (místodržícího) Moravy, jehož majetek sahal od Mikulova až za zemskou hranici, do východní části Čech.

Tím gubernátorem byl kardinál František Ditrichštejn, od jehož narození vloni uplynulo 440 let a od jehož smrti nás letos dělí 375 roků.
Narodil se v roce 1570 v Madridu (dědeček z matčiny strany byl správcem Sardinie), vychovali ho jezuité ve Španělsku a Itálii. Měl pouhých 29 letech a byl teprve rok knězem, když ho olomoučtí kanovníci na nátlak z Říma zvolili biskupem, papežský nuncius jim kladl na srdce, že volba musí proběhnout „se zavřenýma očima a oběma nohama.”

Obrátit se, nebo vystěhovat

Po prohrané bitvě českých stavů na Bílé hoře ho Ferdinand II. jmenoval místodržícím Moravy. Z majetkových konfiskací získal přídělem obrovské jmění a další ještě skoupil. V roce 1622 začal násilně rekatolizovat zemi.

Z jeho nařízení se např. do Přibyslavi nesměl přistěhovat nikdo, „leč by prve víru svatou katolickou římskou nepřijal”, nesměly se číst tzv. kacířské, tedy evangelické knihy, a příjímat podobojí.

Od 30. listopadu 1624 zavřel všechny nekatolické kostely a nekatolické duchovní vypověděl za hranice. V květnu 1625 dal nekatolickému obyvatelstvu na vybranou: obrátit se, nebo vystěhovat!

V března 1628 vydal patent adresovaný šlechtě: do půl roku přestoupit na víru, nebo opustit zemi. Odejít musel i Komenský.

Majetek rodu se nesměl drobit

Ditrichštejn zemřel v roce 1636 v Brně. Dva roky před smrtí vytvořil tzv. kardinálský fideikomis, který nedovoloval jeho statky drobit, i po smrti je směl držet pouze jeden člen rodu.

Na Vysočině se to týkalo mj. Žďáru nad Sázavou, Nového Města na Moravě, Polné, Ořechova, Přibyslavi, Horního Studence. Jediným dědicem se tak stal synovec Maxmilián, po něm jeho syn Ferdinand.

Kardinál z Ditrichštejna odmítal svobodu vyznání. Dnešní ekumenismus by netoleroval. Navzdory tomu zůstavá ve znaku řady měst a obcí. Proč tomu tak je?

Historik Moravského zemského archivu v Brně Pavel Balcárek v knize Kardinál František Ditrichštejn poznamenává:

Rozporuplná osobnost

„Kardinál František Ditrichštějn byl bezesporu rozporuplnou osobností. Svým přisluhovačstvím Habsburkům a papeži připravoval fakticky příchod doby, charakterizované úpadkem národa, spojenou s emigrací tehdejší duchovní elity z evangelických kruhů. Píšeme o době, kdy politiku dělali velcí kardinálové, Ditrichštejn byl jedním z nich, i když jeho možnosti byly ve srovnání např. s národním kardinálem de Richelieu ve Francii značně omezené… Náležel k osobnostem, o nichž můžeme bez nadsázky tvrdit, že ve své době spoluvytvářely dějiny”.

Ivo Havlík