Desítky aut v těchto dnech zastavují u Pobočenského rybníka, aby se jejich pasažéři prošli Ranským polesím k bílým kobercům bledulí, které patří mezi první na jaře kvetoucí rostliny. Rostlinku lze velmi dobře poznat podle velkého zvonkovitého bílého květu. Okvětní lístky zdobí žluté skvrnky na okraji každého z nich. Květ je umístěn na bezlistém stvolu. Kolem něj vyrůstá několik úzkých sytě zelených listů s výraznou souběžnou žilnatinou. Celá rostlina vyrůstá z podzemní cibule, která po odkvětu uchovává veškeré živiny.

„Chodím tady od dětství, tehdy jich v Ranském polesí tolik nekvetlo, i když za mého mládí ještě nebyly chráněny a mohly se trhat,” říká osmasedmdesátiletý Miloslav Wasserbauer, který k bílým záhonům přijel na kole ze Ždírce nad Doubravou.
Bledule se rozmnožuje buď semeny, nebo dceřinnými cibulkami. Z jedné cibule vyrostou každý rok tři až čtyři listy a jeden až dva květy. Rostlina může být 10 až 35 cm vysoká a ve volné přírodě je poměrně vzácná.
Vidět ji lze v blízkosti malých vodních toků, v podmáčené půdě mezi stromy v lužních lesích, bažinách a mokřinách.

Blednivka se neujala
Na rozdíl od podobné sněženky je bledule u nás původní. Mimo toto přirozené stanoviště ji lze vidět i v mnohých zahradách. Tam však byly v mnohých případech nelegálně přineseny z přirozeného prostředí a vysázeny.
Český název latinského pojmenování Leucojum patří mezi novotvary vytvořené v 19. století Janem Svatoplukem Preslem. Fenomén české botaniky Václav Větvička vysvětluje, jak bledule přišla ke svému názvu, který evokuje spíše bledou, nezdravou osobu:

„V roce 1819 zkusili bratři Preslové jméno blednivka, ale to se neujalo. Dlouho si ji lidé pletli se sněženkou, koukoříkem a pod. Ale tato květinka má jednu zvláštní vlastnost, pro kterou ji také nazývali dremavče. Což znamenalo dřímat, pospávat. Všimněte si, že tato kytička po chladné noci bezvládně leží na zemi, jakoby dospávala. Jakmile se oteplí, kolem desáté se narovná a je spokojena.”
Trhání nebo vydloubávání i s cibulkou zakazuje vyhláška z roku 1992. Důvodem je, že bledule patří mezi ohrožené druhy.

AUTOR: Ivo Havlík