Byla autorkou řady románů, ale také scénářů filmových veseloher Holky z porcelánu, Veronika - prostě Nika, Léto s kovbojem a dalších.

„Jezdila jsem do Hřiště nebo do Modlíkova, obě vesnice byly u Přibyslavi, z nádraží se šlo vždycky do pěkného kopce… Byl tu jiný svět, svět rostlin a hmyzu, ptáků a veverek, myšek a ryb. Nebyla tu válka, nebyly tu tlampače, nebyly tu krvavé plakáty. Byla tu neposkvrněná krajina, proměnlivá na každém kroku, jeřáb s bobulkami teprve zardělými, mokrá loučka, duhová skvrna ve šlápotě, pokroucené borovice směrující vzhůru ke slunci,” vzpomínala o šedesát let později spisovatelka ve svých memoárech.

Psala v nich také o válečných prožitcích mládeže na Přibyslavsku: „Vzhledem ke 'zkracování fronty' byly v protektorátu zakázány veškeré zábavy, smích byl na indexu, stejně tak divadlo i tanec. Ale venkovská mládež se nevzdávala, tančilo se ve stodolách, na špejcharech, kde se dalo… Ve špejchaře musel být zatemněn každý vikýř, nohy zvedaly prach i osiny, byla jsem na té tancovačce jednou, a málem jsem se zadusila. Proč jsme pro takový nesmysl riskovali život, je mi dosud záhadou.”

Titul memoárů je příznačný - Divný čas, divná láska. Jednu ze svých válečných lásek Jarmila Setničková potkala u rybníka, který ve svých pamětech umisťuje mezi Modlíkov a Hřiště, zřejmě jde o Vejholec. Scéna o tom, jak se tam nahá vynořila z tůně, a v tom ji překvapil mladý muž jdoucí z práce v mlékárně v Hesově, je podle literárního kritika Alexeje Mikuláška dokladem až „šokující cudnosti, s níž Kolárová lyricky naznačuje ztrátu panenství, a otevřenosti, s níž se přiznává k různým erotickým 'divným' známostem z doby Protektorátu”.

Mnoho zajímavého ze života a tvorby spisovatelky přiblíží její syn, spisovatel Vladimír Kolár na veřejné besedě ve staré škole v Modlíkově.
Začátek setkání, které v sobotu pořádá modlíkovský sbor pro občanské záležitosti, je v 18 hodin. Kolár bude nejen vyprávět, ale také představí svoji knihu.

Co už máma nenapsala

„Nevíme přesně, ke komu u nás za války ve svém mládí pozdější spisovatelka jezdila, ve vzpomínkách jméno rodiny neuvádí, píše jen o tetě a strýci, snad se tato záhada na sobotní besedě s jejím synem vysvětlí,” věří starosta Modlíkova Miroslav Štědrý.

Fotografie v textu zobrazuje Jaromíru Setničkovou za 2. světové války, kdy jezdila z Prahy do Modlíkova a Hřiště.

Ivo Havlík