VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Místo oslav konce války pochovávali po náletu mrtvé

Ždírec nad Doubravou, Krucemburk – První májové dny roku 1945 byly prodchnuty nadšením z blížícího se konce druhé světové války.

17.5.2011
SDÍLEJ:

Takto po bombardování vypadalo mnoho usedlostí v Krucemburku i Žďírci nad Doubravou.Foto: www.fidler.zdirec.sweb.cz

Ani poslední okamžiky krvavého konfliktu však neušetřily obyvatelstvo českých zemí od několika smutných tragédií. Jednou z nich je i bombardování Žďírce nad Doubravou a Krucemburku, ke kterému došlo 9. května. Namísto oslav tak museli místní pochovávat mrtvé.

„Bylo krátce před půl dvanáctou, když se na obzoru ze směru jihovýchodního od Hluboké přibližovalo devět letadel. Jaké to bylo hrozné překvapení pro nic netušící obyvatele, kteří vyběhli ze svých domů a mávali plni radosti na sovětská letadla, když z nich začaly padat pumy,“ píše ve své publikaci Válečná léta v Krucemburku Pavel Vomela. Podle pamětníků ze sousedních obcí se asi na dvacet minut zvedl oblak kouře, ohně a červeného prachu, který pokryl místo tragédie.

Obě obce zasáhly hned dvě bombardovací vlny, které přišly s odstupem asi dvaceti minut. Druhý nálet navíc doprovázely stíhačky, které zem pod sebou kropily z palubních kulometů. Žďírec nad Doubravou zasáhlo nakonec asi 230 pum, z nichž naštěstí ještě asi zhruba třetina nevybuchla. Dílo zkázy tak nakonec mohlo být ještě větší.

Desítky mrtvých

I tak ale za sebou zanechal nesmyslný útok několik desítek padlých. Ve Žďírci, který v té době měl zhruba osm set obyvatel o 163 popisných čísel, vyhrabali přeživší z trosek 23 a v Krucemburku, kde poté ještě podle Pavla Vomely dva lidé krátce po náletu zemřeli na následky zranění, 24 mrtvých.

Jako první dostal smrtonosné zásahy Krucemburk, který byl již tak notně poznamenán zatýkáním při protipartyzánských raziích. Právě to bylo pro mnohé obyvatelé sousední vesnice příslovečným štěstím v neštěstí, protože se alespoň někteří stihli před přívalem pum provizorně ukrýt.
Pohled na obě obce byl velmi smutný. Mnoho stavení bylo zcela zničeno, nebo těžce poškozeno, zem pokrývaly trosky, zničeny byly cesty, nešla elektřina a zabito bylo mnoho hospodářských zvířat.

Proč vlastně k bombardování došlo? Žďírec byl již v době války důležitou křižovatkou a právě zde se shromažďovala ustupující vojska Wehrmachtu, konkrétně z 1. Tankové armády. Podle některých údajů projelo v květnu obcí více než sto tisíc vojáků, kteří kvapně utíkali před Rudou armádou, aby se co nejrychleji dostali do amerického zajetí. A tento údaj se zřejmě bude opravdu blížit reálné skutečnosti.

„Rusové chtěli zabránit v úniku Němců jakkoliv. Jednou z metod bylo hloubkové bombardování důležitých cest a křižovatek, které by ústup zpomalilo či zastavilo. Proto se ocitl Ždírec a s ním i Krucemburk v hledáčku bombardérů. Nikoliv však jediným, eviduje se přes padesát měst a obcí bombardovaných Rusy 8. a 9. května, kdy padlo na 1300 civilních obětí,“ říká historik Michal Kamp.

Jako jednou z nejsmutnějších tragédií na konci konfliktu se často uvádí případ v Hrotovicích na Třebíčsku, kdy bomba vybuchla uprostřed shromáždění vítajícího ruská vojska a zanechala za sebou 114 mrtvých civilistů.

Kdo za nálet mohl?

Kdo poslal ruské bombardéry PE -2, které s největší pravděpodobností vzlétly z nedalekého křižanovského letiště, však není dodnes zcela jasné.

„Uvádí se nepodloženě dvě možnosti. Podle první podal hlášku na velitelství nechvalně známý vůdce partyzánů Pich-Tůma. Druhou variantou je rádiová zpráva partyzánů Rudé armádě z oblasti Svratky, že se Němci přesunuli na Ždírecko. Každopádně je jasné, že průzkumné letadlo nad Ždírec a po pár minutách za ním bombardéry nepřiletěly jen tak,“ zamyslel se historik Kamp.

O zbytečné tragédii se během minulého režimu raději takticky mlčelo, nebo se překrucovala fakta. Ničivý nálet pod taktovkou sovětů se vládnoucím klikám zkrátka nehodil do krámu.

„V Krucemburku ředitel školy Josef Janáček nabídl kuriozní vysvětlení, že z letadel bombardovali Američané a on sám, že viděl v kabině stíhačky černocha,“ uvádí Václav Fidler ve svém textu s názvem Z Historie Žďírce nad Doubravou.

Pouze několik hodin od ničivého náletu se od oblasti dostaly pozemní jednotky Rudé armády. Radost z osvobození však kalil smutek nad zbytečně padlými.

Autor: Jakub Janáček

17.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto

Krajský úřad dohlížel na klidné volby

Volební komise v Přibyslavi.

Přibyslav: Voliči jsou vzorní

Co si zvolíme, to budeme mít, říká nejslavnější český vězeň

Havlíčkův Brod – Pane Kajínku, mohu se s vámi vyfotografovat? Jak se z vězně stane celebrita? V roli spisovatele se představil na 27. Podzimním knižním veletrhu nejslavnější český vězeň Jiří Kajínek.

Monarchista: Velké změny nečekám, volby jsou hra pro lid

Pohleď – „Nevěřím, že volby přinesou výrazné změny,“ konstatoval starosta obce Pohleď na Havlíčkobrodsku, Jindřich Holub. Ten se nijak netají sympatiemi k bývalému Rakousku-Uhersku, je přesvědčeným monarchistou a zastáncem strany Koruna česká, monarchistické strany Čech, Moravy a Slezska.

Za seniory s urnou. Paní Marie nevynechala jediné volby

Havlíčkův Brod – Více než hodinu ukázněně čekali v první den voleb před večeří na příchod volební komise obyvatelé Domova pro seniory Havlíčkův Brod v ulici Husova.

Spisovatelka Petra Braunová: Nevolím, není koho

Havlíčkobrodsko – Volební maraton odstartoval v pátek s úderem druhé hodiny odpoledne. K urnám se vydali optimisté i pesimisté, prvovoliči i senioři. Našli se ale i tací, kteří se rozhodli voleb neúčastnit a dát, dle svých slov, přednost něčemu užitečnějšímu.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení