Všechny mají na svém území zřízenu takzvanou městskou památkovou zónu. Například v Ledči nad Sázavou s ní však nejsou zcela spokojeni, a tak by rádi její rozsah alespoň částečně zmenšili.

Podle místostarosty Jaroslava Doležala jsou do ní zahrnuty zhruba dvě třetiny města. To prý radnici i obyvatelům paradoxně přináší problémy. Především když je třeba provést stavební úpravy. Ledečští proto chtějí dosáhnout alespoň určité revize celého území.

„Zcela vystoupit nechceme, ale někdy nám to přináší značné potíže,“ uvedl místostarosta města. Zástupci radnice již před několika měsíci ohledně případné revize kontaktovali zodpovědné ministerské úředníky, ale žádná hodnotná odpověď prý doposud nedorazila.

Památkáři si podle Doležala při různých úpravách často diktují nesmyslné podmínky a zpětný finanční efekt je zanedbatelný.

Z ministerstva kultury lze sice čerpat nemalé prostředky na regeneraci památkové zóny, to se ale vztahuje pouze na objekty, které jsou přímo chráněné. Tedy ne na celou zónu. A přitom za porušení předepsaných pravidel a pokynů na celém jejím území hrozí vysoké pokuty.

Milionové pokuty

„Dříve to bylo maximálně v řádu tisíců, dnes jde až o dva miliony korun,“ uvedla Miloslava Melounová z odboru rozvoje města Havlíčkův Brod. Sankce však neudílejí přímo památkáři, ale úřady s rozšířenou působností.

K tomu, aby byla udělena taková pokuta, by však prý muselo jít o velký prohřešek. Tím je například zboření domu. Jenže i to může být prý někdy nutné, pokud jsou takové objekty v chatrném stavu.

„Jeden takový dům máme nedaleko hradu. Byl nám nabídnut exekutorem ke koupi zadarmo, ale vzhledem k tomu, že leží v památkové zóně, tak jej nechceme. Zbourat by totiž nešel,“ řekl Doležal.

Podle Jarmily Brožové z telčského územního odboru Národního památkového ústavu, která má ve své gesci Havlíčkobrodsko, je naopak chybou, že zónu nemají zřízena i některá další sídla. „Jedním z předpokladů vstupu je i dobrovolnost obce. Škoda, že ji nemá třeba Golčův Jeníkov. Když vidím například solární panely na jednom z domů u zdejšího náměstí, je mi smutno,“ konstatovala Brožová.

Ta zároveň odmítá obvinění, že by památkáři měli při různých stavebních akcích na investory zbytečně přehnané požadavky. „Mrzí mě, že právě v Ledči asi nemají zájem o dotace na regeneraci zón, byť se vztahují jen na některé objekty,“ dodala Brožová.

Ne každému však současné zařazení od těchto území vadí. V Přibyslavi je zóna zřízena v historickém jádru města a nikomu zde prý podle starosty Jana Štefáčka nepřekáží. „Je tu zřízena asi od roku 1993 a my jsme spokojeni,“ řekl Štefáček. Podobný názor má i místostarosta Chotěboře Stanislav Šíp.

„Čas od času se sice objeví názor, že ten či onen dům, zde zařazen být nemusí, ale z celkového hlediska musím říci, že s tím žádný problém nemáme,“ konstatoval pro Deník Šíp.

I na jiných radnicích vládne, co se památkářů týče, spokojenost. Avšak zcela opačného rázu. „Zaplaťpánbůh, že nic takového nemáme. Prý to přináší jen těžkosti,“ doplnil ještě starosta Světlé nad Sázavou Jan Tourek.