Podle jeho názoru jsou platby od zdravotních pojišťoven za plomby nedostatečné. Pacient by si měl za stomatologickou péči připlácet, ale také vyžadovat kvalitu a nebát se špatnou práci lékaře reklamovat.

Zubní lékaři žádají vládu, aby vyřadila amalgámové plomby z úhrad zdravotního pojištění, jinak začnou vybírat od pacientů v ordinacích peníze v hotovosti. Podle Hanuska nyní platí pojišťovna zubařům 220 korun, reálně ale cena amalgámové plomby vyjde na 400 korun.

„Čtyři stovky za amalgámovou plombu, která někdy po pár týdnech vypadne? To je snad trochu moc,“ pohoršuje se paní Marie z Havlíčkova Brodu. To že amalgámové plomby nedrží a vypadávají, je podle doktora Hanuska chyba. „Na stomatologickou péči je obecně půl roku záruka. Já ve své ordinaci ručím za svou práci tři roky. Když pacientovi plomba vypadne za pár týdnů, měl by takovou práci u svého stomatologa reklamovat. Pokud platil v hotovosti, má právo žádat opravu zdarma, ale nárok na opravu má i když za plomby neplatil. Pokud se lékař zdráhá, má to pacient to ohlásit zdravotní pojišťovně,“ upozorňuje Hanusek.

Alternativa pro postižené

Jiřina Kocmanová z Havlíčkova Brodu pracuje jako tlumočník znakové řeči pro sluchově postižené. Celý život se pohybuje mezi lidmi s handicapem a platby za amalgámové plomby ji děsí. „S takovým návrhem nemohu z morálního hlediska souhlasit. Postižení lidé jsou na trhu práce téměř bez šancí. Mají nízké důchody. Doplácejí vysoké částky za léky, co všechno ještě mají platit? Nač tedy platí zdravotní pojištění,“ diví se Kocmanová. Podle jejího názoru by měla i pro sociálně slabé pacienty jako jsou handicapovaní existovat alternativa v podobě základního ošetření hrazeného pojišťovnou na které nebudou muset připlácet.

Podle doktora Hanuska je stomatologie nákladný obor, hlavně co do přístrojového vybavení. Jedna minuta provozu zubní ordinace stojí 20 korun. Zdravotní pojištění je pouze akt solidarity, ze kterého by mělo být hrazeno základní ošetření dětem a seniorům, ale nemůže být uplatňováno plošně. Zvlášť u pacientů, kteří se o chrup nestarají a na preventivní prohlídce nebyli třeba i deset let.

„Věnuji se dlouhodobě zubní prevenci. Existuje sice vrozená kazivost, ale za patnáct let praxe jsem se s ní nesetkal. Kaz je infekce, kterou způsobuje špatná ústní hygiena a neodstraněný zubní povlak,“ argumentuje stomatolog. Podle dětské lékařky Věry Bambasové ale nic není černobílé. Ne každý má šanci vykročit do života se zdravým chrupem, který si bude udržovat bez kazů jen kartáčkem a zubní pastou.

Populace bez zubů

„Hraje zde určitou roli i dědičnost, zvýšená kazivost zubů u některých rodin existuje. Vliv má i stravování, dostatek vápníku a přísun vitamínů. To je vidět hlavně v některých sociálně slabých rodinách, i když je pravda, že ústní hygiena je neodmyslitelná součást,“ míní lékařka, která se obává, že pokud se bude za základní stomatologickou péči, jako jsou amalgámové plomby, platit, bude velká část populace, včetně mladých, brzy bez zubů.

Podle stomatologa Milana Hanuska je ale čištění zubů tím nejpodstatnějším faktorem jak plombám předcházet. „Naše ordinace zavedla služby dentální hygienistky. Pacienti, kteří se jejími radami řídí, mají svůj chrup v pořádku a zuby se jim dál nekazí,“ zdůrazňuje Hanusek.