Tlumočnice z barmštiny, která v ČR žije už dvacet let, byla hostem přednášky, kterou pořádala přibyslavská farnost a město Přibyslav. Město nedávno poskytlo azyl barmské rodině Wahových. Cílem bylo seznámit veřejnost, odkud osmičlenná rodina barmských uprchlíků pochází a proč byla nucena opustit vlastní zemi.

Podle Sabe Soe je situace v Barmě složitá. Zemi ovládá armáda, žijí v ní desítky národností, z nichž etnických Barmánců je 68 procent, a tak se stává, že ani české úřady, které se připojily k programu přesídlení OSN, barmské problematice nerozumějí. „Úředníci z českého ministerstva vnitra mě požádali, abych tlumočila skupině barmských uprchlíků. Ptala jsem se, jaké národnosti uprchlíci jsou, abych se s nimi domluvila. Na to mi úředníci odpověděli, vždyť vy jste všichni Barmánci, ale to je omyl,“ usmívá se ředitelka Barmského centra.

Rodina Wahových, která v Přibyslavi žije, patří ke skupině Karenů, kteří mají svůj vlastní jazyk a někteří Karenové ani barmsky neumějí. „Jsem moc ráda, že Přibyslav otevřela Wahovým náruč a rozhodla se je přijmout za své,“ zdůrazňuje Sabe Soe. Jak vysvětluje, žila rodina Wahových v utečeneckém táboře v Thajsku. „Tyto tábory mají svoje specifika. Thajsko neuděluje politický azyl. Barmánci mohou v táborech žít, ale v izolaci. Nesmějí legálně pracovat, chodit do školy. Nemají ani nárok na lékařskou péči,“ vysvětluje Sabe Soe.

Hlavní podmínka: být křesťan

Proto úřad vysokého komisaře OSN vyhlásil program přesídlení, který umožňuje vybraným rodinám získat azyl a nový domov v zahraničí. K němu se připojila i Česká republika. Podle Sabe Soe se programu přesídlení do ČR mohou zúčastnit jen vybrané rodiny.

„Česká republika stanovila podmínky aby to byly kompletní rodiny, vyznáním křesťané a aby aspoň jeden člen rodiny mluvil barmsky. Přiznávám, že jsem z toho na rozpacích. Dle mého soudu by měly dostat šanci hlavně rodiny, které se dokážou na život v České republice dobře adaptovat a budou nové vlasti prospěšní. Nestanou se z nich jen vykořenění příjemci sociálních dávek,“ zdůrazňuje ředitelka Barmského centra.

Podle jejích zkušeností je integrace barmských rodin na české podmínky složitá. „Rodiny bývají negramotné. Některé uprchlíky musíme učit i to, jak se orientovat v jízdním řádu a zamykat dům,“ konstatuje Sabe Soe.

A jak by se měla hostitelská země k utečencům chovat? Podle ředitelky Barmského centra s pochopením, ale nic jim neusnadňovat a nevodit je za ručičku. „Nejlepší recept je hodit je do vody a nechat plavat. Nutit je, aby se co nejdřív naučili česky. Pro jejich vlastní dobro,“ radí Sabe Soe.