Přestože letošní úrodu máku zatím zásadněji nepoškodily rozmary počasí ani choroby, může být nakonec této oblíbené pochutiny nedostatek.

„Letos máme dvě stě dvacet hektarů máku, což je oproti minulému roku pokles o nějakých padesát hektarů. Důvodem je zatím ne moc příznivá výkupní cena máku. Ta se nyní pohybuje kolem pětadvaceti korun, což je pod výrobními náklady,“ řekl Vratislav Šantrůček z havlíčkobrodské Osivy, která obhospodařuje pole máku u Pohledu a Přibyslavi.

I když pole máku, hlavně na Moravě, napadla plíseň maková, zatím to vypadá, že by letošní úroda této plodiny mohla být nadprůměrná. Zatímco vloni se kvůli nepřízni počasí z hektaru sklízelo kolem pěti metráků máku, letos by celorepublikový průměr mohl být sedm až osm metráků z hektaru.

Vzhledem k výraznému snížení osevní plochy máku může být máku nedostatek. Zemědělci letos zaseli mák na více než třiceti tisících hektarech. Vloni ho totiž pěstitelé vyseli na více než padesáti tisících hektarech. To je tedy oproti loňsku značný úbytek.

V neděli přišlo krupobití

„Zdálo se, že úroda máku bude dobrá. V neděli tu ale bylo krupobití, po kterém už situace nevypadá až tak dobře. Stále se ale jeví lepší, než byla minulý rok,“ informoval Václav Venzhöfer, ředitel společnosti LUKA, která sídlí v České Bělé. Tato zemědělská společnost v současné době pěstuje mák na více než padesáti hektarech.

Zatímco milovníci makových buchet a koláčů si budou muset na letošní úrodu ještě chvíli počkat, těm, které k polím lákají teprve zelené makovice, už brzy začne sezona.

„Letos jsem prozatím v Bělé ještě nezaznamenal žádný takový případ. Naposledy jsme tu nařezávání makovic řešili před dvěma lety. Letos jsou ale máky také vyšší, je možné, že v nich tito sběrači prostě jen nejsou vidět,“ podotkl Václav Venzhöfer.

V Čechách pěstovaný mák obsahuje pouze malé množství morfinu. Řada experimentátorů to ale odmítá vzít na vědomí a stále zkouší vylepšit své recepty na levnou drogu.

Pro tuzemsko, ale i zahraničí

Kromě nich poškozují pole na Havlíčkobrodsku také nenechavci, kteří si chodí pro zralé makovice. „Až tak velké ztráty to nejsou. Problém je to hlavně v okolí měst, kde lidé víc rozšlapou, než odnesou,“ uvedl Šantrůček.

Vysočina patří spolu s Královéhradeckem a střední Moravou mezi největší producenty máku v tuzemsku. Tmavě modrá zrníčka z Vysočiny míří hlavně do Polska, Německa a Holandska, v menší míře také na východ. Hlavně na Slovensko, do Ruska a také na Ukrajinu.

Zemědělci, kteří pěstují mák na více než sto metrech čtverečních, musí tyto plochy nahlásit příslušné celní správě. Ta potom například kontroluje, aby makovina nezůstávala ležet na poli, ale byla řádně zaoraná. Tato surovina se dodnes využívá k výrobě léčiv.

Zuzana Klementová