Loni svůj požadavek, a to i prostřednictvím osadního výboru, přednesli radním v Havlíčkově Brodě znovu a samospráva skutečně na tento záměr vyčlenila šest set tisíc korun. Počátkem června ale přišla do Mírovky špatná zpráva. Místní komunikace se opravy nedočká ani letos.

„Je to takový náš nekonečný boj,“ konstatoval Bohumil Staněk, jehož dům u zmíněné místní komunikace v Mírovce, společně s dalšími pěti, stojí. „Stav asfaltového povrchu komunikace byl v září roku 2005 velice špatný. Na tehdejší radu města jsme se obrátili i peticí, rada ji projednala, ale žádný další konkrétní krok ze strany vedení města už nepřišel. Proto jsme petiční akci v roce 2006 zopakovali,“ uvedl Staněk a dodal, že druhou petici podepsalo dvanáct místních lidí.

Slib zněl: po plynofikaci

„Docílili jsme alespoň toho, že do Mírovky přijeli tehdejší dva místostarostové. Komunikaci si prohlédli a dali příslib, že po skončení plynofikace Mírovky bude opravena. Připomínám, že plynofikace byla dokončena už v loňském roce. Osadní výbor proto opětovně radnici požádal o opravu komunikace, radní opravu zařadili do investičního plánu roku 2011, a výsledek je takový, že odbor rozvoje města na základě verdiktu rady v červ〜nu zrušil, a teď cituji: zadávací řízení zakázky malého rozsahu opravy místní komunikace od čísla popisného 10 k číslu popisnému 46 v Mírovce,“ pokračoval Staněk.

Proti tomuto rozhodnutí se lidé z Mírovky opět odvolali, a opět neúspěšně. „Vedoucí odboru rozvoje města sdělil dopisem z 19. července mně a osadnímu výboru, že rada své původní rozhodnutí revokovat nebude,“ sdělil Staněk.

Čtvrtkilometrový úsek uve〜dené místní komunikace je v současné době zastříkaný asfaltem, do něhož byl vsypán drobný štěrk. „Nechci se chlubit, ale takto komunikaci alespoň provizorně opravila firma Chládek a Tintěra díky mně. A to v době, kdy tady nedaleko pracovala na modernizaci železniční tratě. Pro potřeby uskladnění vytěžené zeminy jsem jí totiž poskytl svoji louku,“ řekl Staněk.

Životnost provizorní opravy komunikace ale podle Staňka evidentně končí. „Ve směru na Vysokou po ní jezdí, a to dost často traktory, čtyřkolky a motorky, o cyklistech ani nemluvě. Samozřejmě ji využíváme i my, kteří tady bydlíme. Obávám se, že další zima dá komunikaci pěkně zabrat a mráz ji roztrhá,“ upozornil Staněk.

Bohuslav Staněk a jeho sousedé v Mírovce nikterak neskrývají, že jim postup havlíčkobrodské radnice vadí. Hovoří o tom, že se cítí jako občané druhé kategorie a ptají se, kam jdou peníze, které se v Havlíčkově Brodě vyberou například ze zvýšené daně z nemovitosti.
Úsilí Bohuslava Staňka, stejně jako Osadního výboru v Mírovce, o opravu uvedené místní komunikace, zdaleka nekončí. Potvrdila to předsedkyně tamního osadního výboru Jiřina Trbušková.

„Osadní výbor se prozatím ještě nesešel, ale je téměř jisté, že požadavek na opravu místní komunikace od čísla popisného 10 po číslo popisné 46 v Mírovce, předložíme radnici v Havlíčkově Brodě znovu a budeme požadovat, aby samospráva vyčlenila na rok 2012 a na tuto opravu potřebné peníze,“ prohlásila Trbušková.

K problematice opravy dvou set padesátimetrového úseku mísní komunikace v Mírovce se vyjádřil Čeněk Jůzl, havlíčkobrodský místostarosta.

„Nechci upírat Bohuslavu Staňkovi jeho zásluhy, ale oprava uvedené komunikace byla výsledkem stanovených podmínek města. To je uplatnilo při stavebním řízení souvisejícím s modernizací železniční tratě. Peníze šly i z rozpočtu na plynofikaci, kterou v Mírovce prováděla další firma. Tyto sdružené prostředky pak posloužily k celkové opravě komunikace,“ řekl Jůzl a dodal, že vzhledem k zatížení je podle odborníků stav předmětné komunikace odpovídající a další peníze nemusejí být aktuálně čerpány.

„Co mě však velice mrzí, je neznalost občanů s uvolňováním finančních prostředků pro Mírovku. Plynofikace, kanalizace a další drobné investiční akce v posledních letech přišly rozpočet města Havlíčkův Brod na zhruba 25 milionů korun. A snad si lidé uvědomí i to, že v jejich obci zajišťují brodské technické služby odpady, údržbu zeleně, zimní údržbu a další drobné práce na komunikacích a chodnících, což představuje zhruba jeden milion korun ročně,“ uzavřel místostarosta Jůzl.