Sochař, malíř a výtvarník Jan Exnar, který se před šedesáti lety narodil v Havlíčkově Brodě a v jehož okolí poprvé přičichl k umění, je u nás i ve světě znám především díky svým výrobkům ze skla a jeho tvorba byla k vidění třeba i na celosvětové výstavě EXPO. Exnar stále pendluje mezi Zlínem, Prahou a Vysočinou. „Stále častěji však kotvím tady v Brodě, kde mám i ateliér,“ říká výtvarník.

Jak se cítíte den po svém jubileu? Máte po dlouhé umělecké kariéře vůbec ještě chuť do další tvorby?
Právě naopak. Cítím se stále velmi dobře, do práce mám velkou chuť a někdy mi skoro připadá, že umění mě stále drží nad vodou (smích).

Vytvořil jste během let něco, na co jste s odstupem času opravdu velmi hrdý?
To se takto nedá říci. Umělecká tvorba je v podstatě stejná, jako každé jiné zaměstnání. Občas vyrobíte něco, nad čím zprvu skáčete radostí, a po několika dnech se vám to již tak dobré třeba ani nezdá. Ovšem vypíchnout takhle narychlo skutečně asi nic nedokážu.

Hodně malujete, ale myslím, že jste znám především díky svým sklářským výrobkům. Děláte si je všechny sám?
Mám takový malý tým několika lidí, se kterými pracuji. Sám bych na všechno už pochopitelně nestačil, některé naše výrobky jsou totiž velmi náročné, třeba i co se kvantity materiálu týče. Dříve jsem také třeba hodně spolupracoval s bývalou hutí ve Škrdlovicích. Je škoda, že už neexistuje.

Jak jste se vlastně ke sklu dostal?
Vždycky jsem chtěl malovat, jenže na to bylo třeba absolvovat místní dvanáctiletku, která byla v té době velmi náročná. A protože sklo má tady v okolí velkou tradici, byla to má další volba. A když jsem k němu poprvé přičichl v úsobské brusírně, stalo se pro mě sklářství jasnou volbou.

Vaše výrobky se dostávají často na různé výstavy nejen v u nás, ale i v zahraničí. Jaké má české – nejen umělecké - sklářství ve světě zvuk?
Stále opravdu velmi dobrý. Svého času patřilo k opravdu světově proslulým, byla tu velmi široká a kvalitní základna a dokázali jsme vyrábět i opravdové unikáty. To se v poslední době, bohužel, rozpadá, protože mizí i někteří opravdoví mistři oboru, ale stále dokážeme kvalitně konkurovat i na celosvětovém trhu. A třeba na východě v tomto směru konkurence příliš není.

A vaše výrobky? Ke komu se třeba až dostaly?
To, bohužel, nemohu prozradit. To je taková naše etika. Ale některé jsou třeba ve Spojených státech amerických nebo v Anglii. Například vím, že jsou třeba i u jednoho zpěváka, kterého všichni určitě velmi dobře znáte (úsměv).

Když už jsme u toho sklářství, nabízí se otázka, jakou má podle vás v našich zemích budoucnost?
Tak před dvaceti lety jsme byli asi na vrcholu. Dnes už není šance, že by se naše sklářství uživilo jako tehdy. Já osobně čekám na jakousi morální změnu, na to, aby se zákazníci opět vrátili k individuální výrobě. Ale šance na alespoň částečný návrat snad stále žije.

Kdo je Jan Exnar
– 27.07.1951 Havlíčkův Brod
– sklářský výtvarník, malíř, sochař
– studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové, obor sklo, a v ateliéru profesora Libenského.
– jeho dílu dominují malované vitraje, ale věnuje se i hutnicky tvarované plastice a předmětům užitkového skla broušeného, rytého i řezaného a pochopitelně i obrazům a kresbě.
– významný podíl v jeho bohaté kariéře zaujímají vitráže a objekty.
– vytvořil řadu realizací v architektuře a se svou manželkou - sochařkou (*1949) - četné monumentální plastiky, v nichž uplatnil kombinaci keramiky a skla