Dcera v mládí tatínkovi pomáhala, večer do vykynutých bochníků razila správné číslo. Dnes tato praxe už není, ale dříve se chleba značil, například trojka znamenala, že z pece byl vytažen ve středu, pětka, že v pátek.

„Zásobovali jsme i ledečská kasárna, vojáci však u nás nikdy nesměli nakládat čerstvé bochníky, ale nejméně den staré,” vzpomíná žena. Prý se jí tehdy od proviantního důstojníka dostalo vysvětlení: čerstvý chléb totiž nadýmá, vojáci by měli větry a v kasárnách by byl moc těžký vzduch.

Autor: Ivo Havlík