Dotace na výstavbu bioplynových stanic jsou už minulostí. Ministr zemědělství Ivan Fuksa vydal pokyn k zastavení administrace dalších žádostí na výstavbu těchto zařízení. Více než stovka investorů, mezi nimi i zemědělské podniky z Havlíčkobrodska, tak musí své záměry přehodnotit, nebo zcela zastavit. Bez dotace z Programu rozvoje venkova, na tyto účely mělo být vyčleněno zhruba 450 milionů korun, se totiž při výstavbě bioplynových stanic jen těžko obejdou.

„Hlavním důvodem tohoto kroku je reflektování dalšího vývoje v oblasti obnovitelných zdrojů energie v rámci EU a zároveň s tím souvisejících kontextů na poli agro-potravinářské produkce,“ uvedla Tereza Dvořáčková, mluvčí Ministerstva zemědělství. Ta dodala, že současně hrozí i riziko neúměrného nárůstu výkupu dotované energie. „Dalším důvodem je úspora finančních prostředků. Bioplynové stanice se budou moci dál stavět, ovšem bez dotací. Nicméně Ministerstvo zemědělství společně s dalšími partnery bude i nadále hledat nejefektivnější způsob podpory obnovitelných zdrojů energie u nás,“ pokračovala Dvořáčková.

Rozhodnutí ministra Fuksy zemědělce zaskočilo. „Ještě nedávno ministr Fuksa subvencovanou výstavu bioplynových stanic podporoval. Teď otočil o sto osmdesát stupňů. Nerozumím tomu, zejména pak s ohledem na Národní akční plán, kterým se Česká republika zavázala vykrýt do roku 2020 více než třináct procent své spotřeby energie z obnovitelných zdrojů,“ reagoval Václav Vala, předseda Agrární komory v Havlíčkově Brodě a agronom Zemědělského obchodního družstva Kámen. „Přitom technologie výroby elektrické energie v bioplynových stanicích je v porovnání s technologiemi solárními, nebo větrnými daleko spolehlivější. Výroba elektrické energie v kogeneračních jednotkách bioplynových stanic je víceméně kontinuální a neměnná v množství po celých čtyřiadvacet hodin denně a 365 dnů v roce. Současně se v bioplynových stanicích vyrábí teplo, které se též započítává do energie vyrobené z obnovitelných zdrojů. Plnění kritérií Národního akčnímu plánu tak vyhovují daleko více,“ pokračoval Vala.

Ten současně odmítl kritiku, která zemědělce provozující bioplynové stanice, těch je v současné době v ČR 170 a jejich hodinový výkon dosahuje 127 MW, viní z toho, že pěstováním biomasy snižují aktuální výměru orné půdy pro pěstování potravin.

Půdy je dost
„I při hypotetické a naprosté soběstačnosti ČR zbývá ještě 700 tisíc hektarů orné půdy a dalších 200 hektarů trvalých travních ploch, které mají zemědělci k dispozici,“ řekl Vala. „Představa, že zemědělci pěstují kvůli bioplynovým stanicím jen kukuřici a přispívají tím například i k rostoucí erozi orné půdy, není správná. Moderní technologie bioplynových stanic pro výrobu metanu používají nejen kukuřičnou siláž, ale i travní senáž, siláž z žita, hnůj a kejdu. Z tohoto pohledu se bioplynové technologie jeví jako ideální koncovka živočišné výroby,“ argumentoval Vala.

Výstavba bioplynové stanice o hodinovém výkonu 1 MW přijde na 110 až 120 milionů korun. Program rozvoje venkova Ministerstva zemědělství, sdružuje prostředky Evropské unie (75%) a národní peníze (25%), poskytoval v minulých administrativních kolech investorům účelovou dotaci do maximální výše 25 % nákladů na výstavbu. Rozdíl investoři vykrývali především bankovními úvěry. To je i případ Zemědělského obchodního družstva Kámen.

„Na naši první bioplynovou stanici, kterou už brzy uvedeme do zkušebního provozu, jsme dotaci z Programu rozvoje obnovy venkova v jednom z předcházejících kol získali. Chtěli jsme postavit i druhou bioplynovou stanici, naše žádost je ale mezi těmi výše uvedenými, které už dotaci nedostanou,“ poznamenal Vala.

Zemědělci z Kamene ale nejsou na Havlíčkobrodsku sami. Mezi odmítnutými žadateli figuruje například i Zemědělská akciová společnost Krucemburk, nebo Havlíčkova Borová, zemědělská akciová společnost.
Ta podle předsedy představenstva, Jiřího Zvolánka, investovala do přípravy stavby a projektu nemalé prostředky. A ty teď s největší pravděpodobností přijdou vniveč.

Jednání s ministrem
Jak se situace vyvine dál, není v tuto chvíli jasné. Ministr Ivan Fuksa se má s prezidentem Agrární komory Janem Velebou setkat už příští týden.

Ze strany zástupců agrární komory zazní argumenty, které mají subvencovanou výstavbu bioplynových stanic u nás opětovně nastartovat.
„Provoz bioplynových stanic je nejefektivnější způsob plnění spotřeby z obnovitelných zdrojů, kde se vedle elektrické energie vyrábí i teplo. Vytváří další pracovní místa na venkově a zemědělcům umožňuje výrobu konečného produktu s vysokou přidanou hodnotou. Za elektrickou energii vyrobenou v bioplynové stanici dostává výrobce v současné době 4,12 koruny za 1 kWh, což je podstatně méně než za elektrickou energii ze solárních elektráren. Vzhledem k ceně a objemu výroby není výroba elektrické energie z bioplynu odvětvím, které by podstatně ovlivňovalo konečnou cenu pro spotřebitele,“ uzavřel Vala.