Náklady na opravy dosahují téměř dvou milionů korun.

Podle zdejšího faráře Jakuba Jana Meda jsou pro opravy církevních památek největším problémem finance. „Samotné farnosti neprodukují žádný zisk, ze kterého by bylo možné opravy financovat. Snahy o obnovu církevních památek navíc leží většinou jen na bedrech faráře. Ale i ten má jen omezené možnosti. Peníze může získat pouze z grantů, dotací a nebo od štědrých donátorů,“ vysvětluje farář, který se stejně houževnatě jako o opravy kostela v Úsobí snaží o rekonstrukci i dalších svatostánků, například kostela ve Štokách.

Jak podotýká, získat finance z veřejných zdrojů je stále náročnější, administrativy s tím spojené přibývá, podmínky pro přidělení dotací se zpřísňují.

Stát je ochoten investovat jen do oprav skutečně havarijních stavů, kraje si stanovují vlastní podmínky. V letošním roce postoupily rekonstrukční práce na úsobském kostele do třetí etapy. Ta první začala v roce 2009, kdy bylo třeba zajistit statiku církevního objektu a zabránit vzlínání vody.

V druhé etapě, která se uskutečnila loni, se dělníci pustili do záchrany kostelního průčelí, které prošlo masivní destrukcí a opadala z něho téměř veškerá omítka. „V letošním roce pracují dělníci na jižní straně kostela a na presbytáři, kde se pod původní omítkou našli původní gotické stavební prvky. Ty ale současné podobě kostela nevyhovují, proto jsme je nechali opět zakrýt“, upřesňuje farář Med.

Historickou omítku nelze zachovat

„Nejdřív je potřeba odstranit starou omítku, omýt fasádu proudem tlakové vody a pak je teprve možné dělat fasádu novou. Průčelí kostela jsme takto opravili už loni, tato část, na které pracujeme, by měla být hotova do zimy,“ popisují postup prací dělníci ze světelské stavební firmy, kteří, jak říkají, už mají s opravami církevních památek zkušenosti.

Celkové náklady na rekonstrukci kostela se pohybují v částce zhruba 1,7 milionu korun. Původní podobu omítky přitom není možné do puntíku zachovat.

Historické technologie lze v moderních podmínkách těžko napodobit, proto po celém kostele nebude původní stříkaná omítka, ale jen probarvovaný štuk.

Pravidelně každý rok úsobský farář Jakub Med investuje do oprav asi 500 až 600 tisíc korun. „Jde o dělené zdroje. Peníze získáváme z Ministerstva kultury, od Kraje Vysočina, velkým dárcem je úřad městyse Úsobí, který přispívá na opravy úsobského kostela každý rok. Rád bych proto vedení městyse poděkoval, neboť takový přístup není obvyklý. Ne každá obecní samospráva považuje za důležité investovat do oprav církevních památek,“ zdůrazňuje farář.

Další zdroje na opravy kostela plynou z kostelních sbírek, dále z Fondu solidarity Biskupství královéhradeckého a nezanedbatelné jsou také dary farníků.

Opravy kostela v Úsobí jsou podle Jakuba Meda tak náročné a drahé, protože prakticky od roku 1907 bylo do oprav této sakrální stavby investováno minimálně a prováděly se jen drobné údržbové práce.