Přišla z místního kukuřičného pole, které patří patřícího zemědělskému družstvu Nová Ves - Víska. Podle zemědělců je na vině především atypické klima.

Pět domků v Bezlejově bylo zatopeno, v obytných místnostech bylo během chvíle třicet centimetrů vody, veškerý nábytek je určený k likvidaci Nejhorší snad nejsou hmotné škody, protože rodiny zřejmě měly majetek pojištěný, ale psychický stres. Konkrétně rodina, která se musí rozloučit s veškerým bytovým zařízením, byla vytopena po pěti letech už podruhé.

Zemědělci: přírodě neporučíte

„V současné době majitelé nemovitostí dosoušejí objekty, poškozený nábytek budou likvidovat. Za poslední dobu zatím k žádným dalším záplavám nedošlo,“ informuje starosta Nové Vsi Miloš Uchytil.„Během chvíle spadlo až 80 milimetrů srážek. Já sám mám za domem pole řepky a přes zahradu mi tekl potok bahnité vody,“ konstatuje předseda družstva Nová Ves-Víska Roman Sadílek.

Takové počasí dřív nebylo

Podle jeho slov je za takové situace jedno, zda je na poli pšenice nebo kukuřice. „Snažíme se plnit osevní plán a zároveň hospodařit tak, abychom nezpůsobovali škody, ale takovým náhlým povodním zabránit nemůžeme,“ zdůrazňuje Sadílek. Podle jeho názoru postihlo Česko v posledních letech atypické klima, jaké zemědělci v minulosti nepamatují. Změny teplot, silné přívalové deště. „Něco podobného jsme zažili před dvěma lety. Říkali jsme si, že se to už snad nebude opakovat a je to tu znova. Země je nasáklá vodou, další deště už nestačí pojmout, různá ochranná opatření ztrácejí účinnost,“ povzdechne si Sadílek.

Zemědělci za takové situace mohou jen sčítat škody. „Podepisuje se to na kvalitě zemědělských plodin, ozimý ječmen je nekvalitní, následky nepřízně počasí budeme pociťovat i v příštím roce,“ vysvětluje předseda.

Pokud před žněmi přijde velmi deštivé počasí, znamená to pro zemědělce špatné vyhlídky. Zralé zrní v klasech začíná klíčit, zvyšuje se nebezpečí výskytu plísní a panuje obava, že nebudou splněny požadavky pro potravinářské obilí. Deště poškozují také řepku olejnou, která v kraji zaujímá desítky tisíc hektarů. Farmáři se obávají, že při vysychání mokrých porostů budou praskat plody a vypadávat semena. To jsou pro zemědělce obrovské ztráty, řepka je velmi nákladová plodina.

Problémové Poříčí

Nová Ves ale není jediná, kdo se potýká s podobnými problémy. Obec Poříčí byla v době záplav v roce 2009 jednou z nejvíc zasažených oblastí Přibyslavska při náhlých deštích. Několik domků doslova spláchla velká voda a bahno hrnoucí se z okolních polí. Konkrétně dvě rodiny, Dvořákovy a Klementovy, byly vyplaveny hned několikrát. Přibyslavská radnice byla přesvědčena, že neutěšenou situaci v Poříčí zavinili místní zemědělci z družstva Olešenka, kteří na okolních polích pěstovali nevyhovující plodiny.

"Dokonce to potvrdil odborně zpracovaný posudek Autorem posudku je Výzkumný ústav meliorací Praha,“ upřesnil starosta Jan Štefáček.
Jeho autor Ivan Novotný to podle starosty v posudku říká zcela jasně.

„Pokud by ke změně agrotechnického postupu nedošlo, obec by musela dělat technická protierozní opatření, například vpustě do kanalizací, svodiče a podobně. Což by znamenalo vyšší náklady,“ potvrzuje skutečnost ve svém posudku Ivan Novotný. Zemědělské družstvo ale už osevní plochy pozměnilo.

Nad Poříčím už na některých plochách roste tráva. Podle místostarosty města Přibyslav Martina Kamaráda není Poříčí odkanalizované, tudíž dešťová voda protéká z kopce dolů obcí.