Televizní diváci ho znají jako fotografa Čendu Němce ze seriálu Četnické humoresky. V současné době žije trvale v Jitkově.

Na to, jak se natáčel tento populární seriál, přesně den po dni, a co zajímavého se „na placu“ stalo. Na to vzpomíná František Švihlík v knize Humoresky za kamerou, která se už dočkala vydání.

„Především bych zdůraznil, že to není kniha,ale spíš natáčecí deník,“ upřesňuje Švihlík. Ale ne každý už ví, že se na seriálu podílel i jako pomocný režisér, který měl na starosti i casting.

„Všechno začalo tím, že jsem si koupil notebook. Potřeboval jsem se na něm naučit psát a tak jsem si dal úkol. Každý den po natáčení zaznamenám všechno, co se stalo, stejně jako když si pubertální holka píše deníček,“ vzpomíná s úsměvem herec, který rušnou Prahu vyměnil za chalupu v Jitkově, kde léta žije a kam mu vydavatel Jindřich Kraus poslal poslední korektury deníku před vydáním.

Možná by dílo, které v sobě spojuje deníkový záznam i prvky reportáže zůstalo někde v autorově šuplíku, ale natáčecí štáb četnických humoresek postihly brzy po sobě hned dvě velké ztráty.

Vzpomínka na zesnulé přátele

Zemřel legendární režisér Antonín Moskalyk, který byl duší seriálu a Františku Švihlíkovi dlouholetým přítelem. Pak v pouhých pětapadesáti letech završil svoji životní pouť i dramaturg a „četnický“ spoluautor Miloš Fedaš.

„Přál jsem si, aby na tyto dva lidi, kterých jsem si hluboce vážil, zůstala nějaká pěkná vzpomínka, než jenom oněch třicet devět dílů seriálu,“ říká Švihlík.

Aby smutku nebylo málo, opustil ho do třetice i milovaný pes, český fousek, který se dokonce se v několika epizodách objevil na obrazovce.

Čtenář filmařského deníku, věnovaného dvěma uměleckým osobnostem a jednomu věrnému psovi očekávající zidealizovanou beletrii, bude zklamán nebo naopak příjemně překvapen. Protože má v tomto případě ojedinělou možnost nahlédnout přímo do filmařské „kuchyně“.

„Nic jsem nepřikrašloval, ani nezušlechťoval. Nechtěl jsem se podbízet laciným humorem a rádoby vtipnými historkami. Jedná se o bezprostřední zážitky z natáčecích dnů, kdy byla jednou pohoda, jindy s námi lomcoval vztek. Pracovalo se nad scénářem, před, i za kamerou. Nechyběl humor, ale někdy padlo i ostré slovo,“ vzpomíná herec.

Filmařský deník Humoresky za kamerou Františka Švihlíka se tiskl v Havlíčkově Brodě, slavnostní křest se uskutečnil v penzionu v Bílku u Chotěboře.

Kmotrem byl ředitel brněnského televizního studia, hosty pak někteří četníci z brněnské pátračky. Jak Švihlík prozrazuje, kromě zesnulého Miloše Fedaše deník nikdo nečetl. Pro kolegy a kamarády ze štábu to bylo velké překvapení. „Řekl jsem jim, že píšu knížku, kde vzpomínám na práci s Antonínem Moskalykem, nic víc. Věřím, že až si ho přečtou, pochopí. Už proto, že mě zažili v náročné trojroli, herce, pomocného režiséra i pracovníka filmového štábu. To stálo čas i nervy, a proto jsem někdy na kamarády musel být jako pes, což jsem v deníku samozřejmě nezamlčel,“ říká herec.

Filmový deník Františka Švihlíka má 168 stran. Obsahuje fotografie autora, tak i kameramana Radka Řezáče. Součástí knihy jsou i vzpomínky na Antonína Moskalyka z úst samotných hlavních hrdinů seriálu.

Herec František Švihlík umí o svých zážitcích z natáčení seriálu poutavě vyprávět. „Pokud má někdo o moje vzpomínání zájem, ať už jsou to knihovny, podniky, kul. střediska a podobně, ať se na mně obrátí s žádostí o besedu. Rád přijedu a zhruba hodinu a půl budu vzpomínat a vyprávět nejen o seriálu, ale i o divadle, filmu a televizi,“ říká populární seriálový četník. Při té příležitosti si mohou posluchači a diváci seriálový deník zakoupit i s autorovým věnováním. Objednat se mohou také na emailu: SvFranta@seznam.cz.