Jan Otto se narodil 8. listopadu 1841 v Přibyslavi. Pocházel ze sedmi dětí, s ohledem na nuzné finanční poměry rodiny bývalého vojenského felčara se vyučil v Praze kupcem.

Z úředníka tiskařem

V učení ale dlouho nevydržel, toužil po lepším životě a uplatnění. Stal se úředníkem v tiskárně, podařilo se mu proniknout i mezi pražské měšťany. V dubnu roku 1871 díky výhodnému sňatku převzal tchánovu tiskárnu a zahájil provoz vlastního tiskařského a nakladatelského podniku, který zanedlouho rozšířil i o knihkupectví.

Ottův závod sídlil nejprve na Václavském náměstí, od roku 1879 v Jungmannově ulici a od roku 1883 ve vlastním domě na Karlově náměstí. Jeho nakladatelský plán navazoval na činnost předčasně zemřelého nakladatele Kobera, jehož cílem bylo soustředit se na kulturní potřeby národa. Vydával mnoho časopisů, snažil se tisknout díla význačných evropských i domácích spisovatelů. Vydával odborné spisy, cestopisná díla, jazykové slovníky, školní knihy, hudebniny i vysoce odborné publikace. Jeho životním dílem a chloubou se stal osmadvacetidílný Ottův slovník naučný, vydávaný v letech 1888 - 1909. Na 28 912 stranách přinesl celkem 150 tisíc hesel, na kterých autorsky či redakčně spolupracovalo 1 100 autorů - vědců, novinářů, spisovatelů.

Žádný z pozdějších počinů české encyklopediky se jeho slovníku rozsahem, ani kvalitou zpracování už nevyrovnal.

Rodný dům Jana Otty, který stával na horní části náměstí v Přibyslavi, se nedochoval. V roce 1945 v důsledku bombardování vyhořel.
Jan Otto na Přibyslav nezapomněl. Byl předsedou výboru pro stavbu Žižkova pomníku, který byl v roce 1874 za přítomnosti celé jeho rodiny slavnostně odhalen. V roce 1894 daroval přibyslavské knihovně zvané Dělnická beseda sedmdesát knih jako základ pro její činnost.
V roce 1912 mu byl udělen titul čestný občan města Přibyslav.

Ivo Havlík