Do ostrého kontrastu s touto větou ale musel postavit skutečnost, které teď čelí všichni producenti konzumních brambor. Výkupní ceny této komodity jsou totiž, díky dobré úrodě a krátké době skladovatelnosti, tak nízké, že nepokrývají ani náklady, které zemědělci musejí při jejich pěstování vynaložit.

„Aktuální výkupní cena jednoho kilogramu konzumních brambor se při velkých objemech pohybuje kolem dvou korun. Při malých objemech koliduje mezi čtyřmi až pěti korunami,” uvedl Josef Králíček z Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě. Ten dodal, že spokojeni mohou být jen výrobci brambor určených pro škrobárenský průmysl, a to díky neměnné subvenční politice EU. Ti inkasují za kilogram brambor dvě koruny.

Snížení výměry

V porovnání s rokem 2010 klesla výkupní cena konzumních brambor při velkoobjemových výkupech o tři koruny. A podobné to je i v porovnání cen výkupů maloobjemových. Ceny škrobárenských brambor zůstaly beze změn.

„Propad výkupních cen konzumních brambor se negativně projeví v nadcházejících letech. Brambory přestanou pěstovat i zemědělské podniky, které to doopravdy uměly a umí. Výměra bramborami osázených ploch se proto bude nadále snižovat,” upozornil Miloslav Chlan, předseda Ústředního bramborářského svazu ČR. „V této souvislosti nesmíme zapomenout ani na fakt, že brambora odpleveluje zemědělskou půdu, a patří mezi takzvané plodinové přerušovače. Brambora je zlepšující plodina a má i významnou a nezastupitelnou funkci krajinotvornou. Dalšímu snižování výměry je i proto nutné zabránit,” pokračoval Chlan.

Spotřeba brambor u nás klesá. V současné době zkonzumuje každý Čech zhruba pětašedesát kilogramů brambor. Loni klesla spotřeba brambor o šest procent, letos poklesla o další dvě a půl procenta.

„Snižuje se spotřeba zejména brambor kupovaných ve slupce. Naopak ale roste prodej finálních bramborových produktů, hotových výrobků,” popsal stávající trend Králíček.

Mezi bramboráře v pátek do Havlíčkova Brodu zavítal i nový ministr zemědělství, Petr Bendl. „Ministerstvo bude maximálně podporovat prodej regionálních potravin, brambory nevyjímaje. V rozpočtu najde několik desítek milionů korun na jejich propagaci. Vyzvu osobně hejtmany všech krajů, abychom právě v tomto směru sjednotili síly,“ konstatoval Bendl. Ten dodal, že ministerstvo hodlá vytvářet i národní programy pro podporu pěstování speciálních plodin. Patří mezi ně i škrobárenské brambory. „Stane se tak v souladu se společnou zemědělskou politikou EU. Vzniká tu například prostor pro pěstování brambor určených na škrobárenské kapmaně. V této souvislosti mohu uvést, že stávající evropská kvóta 33 660 tun brambor zůstane i v budoucnu pro Českou republiku nezměněna,“ řekl Bendl.

Těsně před zahájením Bramborářských dnů se sešli hejtman Kraje Vysočina, Jiří Běhounek, a prezident Agrární komory ČR, Jan Veleba. Na schůzce podepsali společné memorandum.

„Tento dokument má podobu dohody, která definuje důležitost zemědělství pro region a potvrzuje nutnost toto odvětví hospodářství podporovat v rámci regionu. Informace o novém memorandu, včetně doporučení k obdobné dohodě i v jiných krajích, Jiří Běhounek a Jan Veleba směřovali také na nového ministra zemědělství Petra Bendla,“ uvedla mluvčí kraje Jitka Svatošová.