Podle ředitelky Zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina Vladislavy Filové se tím nic nemění a v žádném případě se to nedotkne kvality péče o pacienta.

Přitom původní dojezdové časy byly stanoveny na patnáct minut. Jak vysvětluje ředitelka Filová, to, co je někdy veřejně označováno jako dojezdový čas, je pouze stanovení plošného pokrytí příslušného kraje zdravotnickou záchrannou službou. „To v žádném případě neznamená, že tam, kde byla zdravotnická záchranná služba u pacienta do patnácti či dokonce do deseti minut, bychom takzvaně natahovali čas, to je nesmysl,“ zdůrazňuje ředitelka Filová.

Tam, kde by posádka záchranářské sanitky u pacienta nemohla být do dvaceti minut, bude na vedení zřizovatele, kterým je Kraj Vysočina a na jeho plánu plošného pokrytí, zda v tomto místě vybudovat nové stanoviště záchranky či nikoliv.

Výjezd do dvou minut od výzvy

Jak ředitelka Filová vysvětluje, zdravotnická záchranná služba bude jezdit tak, jako jezdila, výjezd posádky k pacientovi bude do dvou minut od přijetí výzvy a posádka zajistí pacientovi na místě odbornou péči na patřičné úrovni.

Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina se snaží v posledním roce dojezdové časy k pacientům naopak zkracovat. Například loni přibyla na Vysočině další výjezdová stanoviště záchranky. Mezi šestnáct současných míst se zařadily Jemnice, Přibyslav a Velká Bíteš. Investici za více než dvaadvacet milionů korun uhradil kraj.

Další trojice nových stanovišť, například v městečku Habry, se projektuje. „Odstartovalo projektování a výstavba dalších tří stanovišť – v Habrech, Polné a Kamenici nad Lipou. Tato stanoviště zlepší časovou dostupnost přednemocniční neodkladné péče pro obyvatele dotčených regionů,“ uvedla mluvčí krajského úřadu Jitka Svatošová.

Například v Přibyslavi na Havlíčkobrodsku bylo nové stanoviště záchranné služby otevřeno již v loňském roce. Pracuje zde deset zaměstnanců, zdravotnických záchranářů a odborně proškolených řidičů.

Řidiči mají k dispozici dva sanitní vozy a veškeré potřebné zázemí. Stanoviště záchranné služby vzniklo v rekonstruovaném objektu. Přestavbu budovy financoval Kraj Vysočina, objekt věnovalo město Přibyslav.

„Naším velkým přáním bylo, aby Přibyslav měla kompletní integrovaný záchranný systém. Máme zde stanoviště hasičů, podařilo se nám zde udržet služebnu Policie ČR. Jenom zdravotnická záchranná služba chyběla,“ svěřil se starosta města Přibyslav Jan Štefáček.

Otevření střediska zdravotnické záchranné služby přivítali i zdravotníci. Nejbližší záchranná služba je totiž až v Havlíčkově Brodě. „Nové středisko výrazně usnadní a zkvalitní péči o pacienty. Našim zdravotníkům trvala cesta z Brodu do Přibyslavi někdy i dvacet minut. Už před dvaceti lety jsem upozorňoval, že v Přibyslavi by mělo být další středisko záchranné služby,“ konstatoval při otevření nového stanoviště primář zdravotnické záchranné služby Kraje Vysočina, střediska Havlíčkův Brod Aleš Ošťádal.

Senátor protestoval

Prodloužení dojezdového času ZZS z 15 minut na dvacet se ale nelíbilo senátoru Zdeňku Schwarzovi (ODS) ze senátního zdravotního výboru.
„Myslím si, že by se dostupnost záchranné služby neměla snižovat. Stát si ulehčil situaci, místo aby řešil to, že na některá území se záchranáři v limitu nedostanou,” uvedl senátor. Podle Schwarze by norma měla spíše než dojezdovou dobu stanovit dobu aktivace osádky.