Zatímco dříve se jmenovala Šenfeld (Krásné Pole), od 10. prosince 1921 byl výnosem ministerstva vnitra č. 75912 povolen nový název - Žižkovo Pole. Jazykovědec Jaroslav David z Ostravské univerzity soudí, že tím bylo dovršeno vytváření novodobého kultovního místa.

K tomu výrazně přispělo odhalení Žižkovy mohyly v roce 1874; sbírku na tento pomník inicioval přibyslavský rodák, knižní nakladatel Jan Otto. V knize Smrdov, Brežněves a Rychlonožkova ulice - kapitoly z moderní české toponymie, David uvádí, že obec žádost o přejmenování podala již v červnu 1919 z podnětu řídícího učitele Jindřicha Bačovského.

Archiváři byli proti

Žádost byla projevem popřevratové euforie po pádu Rakouska-Uherska, vzniku Československa a snahy dát vžitým jménům novou oslavnou podobu. Archiváři byli proti. Návrh pojmenování Žižkovo Pole je tedy třeba vidět v kontextu nerealizovaných změn, jejichž typickým příkladem je překřtění Německého Brodu na Havlíčkův Brod, čehož však bylo dosaženo mnohem později, až v roce 1945. Jak se věc vyvíjela?

David zjistil, že Zemská správa politická požádala zemský správní výbor o vyjádření k návrhu změny jména. Stanovisko však na základě posudku Zemského archivu Království českého bylo zamítavé. „Zemský archiv trvá na stanovisku, že nelze uměle stanoviti nové jméno místní, nemající žádné historické tradice.

Taková změna názvu mohla by býti doporučena jen v tom případě, kdyby bylo lze dokázati, že nového názvu skutečně se v okolí používá, že se vžil i ve styku písemném, že byl krátce lidem přirozeně vytvořen jako náhrada za nesrozumitelný název cizí; toho však v případě, o nějž jde, není možno dokázati.

Naopak, lid vytvořil si z německého Schonfeldu „Šumfeld” nebo „Šenfeld”, při kterýchžto názvech nutno trvati jako jedině historicky správných,” napsal ředitel Zemského archivu dr. Novák Zemskému správnímu výboru 21. listopadu 1919. Schváleno až po dvou letech Davidovi se navzdory usilovnému pátrání nepodařilo zjistit přesný důvod konečného souhlasu státních orgánů se změnou místního jména.

Žádost byla schválena teprve po dvou letech od jejího prvního podání. Jazykovědec připomíná, že některé městské čtvrtě jsou pojmenovány po husitském vojevůdci, například Žižkov, Žižkovo předměstí, nemluvě už o uličních názvech v mnoha českých městech, ale název Žižkovo Pole je jediné místní jméno vytvořené v moderní době, které bylo motivováno osobností Jana Žižky.

Místní jméno Moravský Žižkov v okrese Břeclav s husitským hejtmanem nemá nic společného.Vzniklo v 19. století podle příjmení inspektora panství Jana Maxmiliána Žižky. Název Žižkovo Pole byl zachován i v době německé okupace, k české podobě byla dotvořena německá forma Zischkafeld.

Ivo Havlík