Za den hospitalizace zaplatí sto korun, místo původních šedesáti. Pro zdravotně postižené, seniory a osoby s nízkými platy to znamená další citelný zásah do jejich rozpočtů.


„Za takové situace zřejmě začnou naši klienti zvažovat, zda by se neměli raději léčit doma než v nemocnici. Pro zdravotně postižené je stále těžší udržet si zaměstnání. Handicapovaní nepožívají na trhu práce žádné ochrany. Těžko shánějí práci, špatně to psychicky nesou, a k tomu ještě neustále rostoucí poplatky. Nevím, co na to říct, zvlášť když si poctivě platí zdravotní i sociální pojištění,“ povzdechla si Jiřina Kocmanová z vedení Svazu neslyšících a nedoslýchavých v Havlíčkově Brodě.

„V nemocnici sice ušetříte za stravu doma, ale po dobu, kdy se léčíte, vám naopak nikdo doma neodpustí poplatky za vodu, elektřinu a plyn. Takže to vlastně platíte dvojmo. Na vaší peněžence se to hodně podepíše,“ posteskla si Stanislava Prokešová z Havlíčko- brodska, která žije sama a s ohledem na blížící se šedesátku a chatrné zdraví má problém s hledáním slušného zaměstnání.

„Dnes vstupuje v platnost nový zákon, který mimo jiné mění i výši regulačního poplatku za jeden den hospitalizace z nynějších šedesáti na rovných sto korun,“ vysvětlila důvod zvýšení poplatků mluvčí havlíčkobrodské nemocnice Petra Černo.

Dluh za sto tisíc

Ta připomněla, že pokud hospitalizace pacienta začala ještě před účinností tohoto zákona a bude pokračovat i po prvním prosinci, zastává Ministerstvo zdravotnictví ČR názor, že by měla být účtována sazba, která byla platná v den přijetí pacienta k hospitalizaci, tedy jen šedesát korun.

Podle Černo se vedení nemocnice obává, že navýšení regulačních poplatků by mohlo mít částečný vliv i na zvýšení dluhů některých pacientů, kteří nebudou z různých důvodů schopni zvýšené regulační poplatky hradit.

„Loni jsme vybrali na poplatcích dvanáct milionů korun. V nich je započteno vše. Regulační poplatky za ambulantní ošetření, lékařskou službu první pomoci i hospitalizace. Současně evidujeme u pacientů, a opět se to vztahuje k roku 2010, pohledávky za 100 tisíc korun,“ dodala Černo. Podle jejích slov to zase není tak mnoho.

„Samozřejmě se trochu obáváme, že se dlužná částka zvýší, avšak nutno podotknout, že pacienti, kteří chtějí a mohou zaplatit regulační poplatek, tak většinou učiní, i když třeba po době splatnosti. Často pacienti využívají u větších částek za hospitalizace možnosti splátkového kalendáře. Což se nám hodně osvědčilo,“ konstatovala mluvčí.

K navýšení regulačních poplatků za hospitalizaci dojde podle ředitele Jaromíra Maška i v Psychiatrické léčebně Havlíčkův Brod, kde hospitalizace netrvá týdny, ale někdy i celé dlouhé měsíce.

„Není to jisté, ale je možné, že navýšení regulačních poplatků za hospitalizaci navýší počty pacientů, kteří nebudou schopni poplatky uhradit i výši dlužné částky,“ řekl Mašek. V současné době podle jeho informací dluží za hospitalizaci v léčebně asi pět procent pacientů, dlužné částky se pohybují v tisících korun.
Zvýšení poplatků za pobyt v nemocnici a léčebně vzbuzuje obavy u ředitelky Domova ve Věži, Jaroslavy Kadlecové. Tento domov je specializované zařízení pro pobyt osob chronicky duševně nemocných.

„Dle mého názoru by klienti sociálních zařízení měli být od regulačních poplatků osvobozeni celkově. Stačí doplatky na drahé léky. Naši klienti mají nízké důchody a v době jejich nepřítomnosti v zařízení dostávají vrácené doplatky za stravu. V současné době činí vratka za stravu u našich klientů 72 Kč. Dále je jim vyplácena 15 % částka – zbytek z důchodu, což je různé, dle výše důchodu. Několik našich klientů má důchod jen lehce vyšší, než je sociální dávka, tudíž nejsou osvobozeni od jakýchkoliv poplatků,“ vysvětlila ředitelka a uvedla modelovou situaci.

Měsíční hospitalizace u klienta, který má důchod 7 000 korun. Kapesné z této částky činí 1 050, vratka za stravu 2 160 korun. Dohromady obdrží klient 3 210 korun. Z toho 3 000 zaplatí za hospitalizaci a 210 korun mu zbude na celý další měsíc na pokrytí všech nákladů. To jest doplatky léky, toaletní potřeby, nutné věci osobní potřeby. „Osobně se domnívám, že se pouze roztočí administrativní kolotoč vymáhání doplatků za hospitalizaci a následně uvalované exekuce na důchody, které stejně budou nevymahatelné. Předpokládám výrazné navýšení administrativní zátěže jednak pro nás a jednak pro léčebná zařízení. A navíc budou klienti vystresovaní nedostatkem financí,“ uzavřela ředitelka.

Nejchudší neplatí
Regulační poplatky v léčebných zařízeních neplatí lidé, kteří pobírají dávky v hmotné nouzi. V průběhu roku 2010 počet osob v domácnostech, kde člen pobírá dávku v hmotné nouzi, osciluje kolem 210 tisíc. Nejchudší tedy nebudou zasaženi vůbec a ostatní za jídlo a ostatní položky, které jim nemocnice poskytne, zaplatí doma stejně nebo více než při hospitalizaci.
Zdroj: Ministr zdravotnictví Leoš Heger