„Hovořil jsem s ním z titulu své novinářské profese poprvé v roce 1997 v Ledči nad Sázavou. Bylo to na tiskové konferenci, která se konala po setkání se starosty mikroregionu Ledečsko, v bývalém domě dětí a mládeže, kde si vyhradil několik minut na setkání s novináři,” popisuje Švanda a pokračuje: „Byla to jeho první návštěva Posázaví, zajímala ho expanze průmyslu, fungování zemědělství, pak se ptal na novinářskou práci přímo na Vysočině, a zdůraznil, abychom psali tak, aby se Vysočina dostala do popředí. Říkal, že je třeba vyzvednout Vysočinu i z hlediska turistiky, že je zapotřebí představit památky, aby Vysočina přitáhla návštěvníky.

Jaroslav Švanda je nejen novinář, ale také sběratel kuličkových propisovacích per, firemních, ale i od významných osobností.

Významná propiska

„Při příležitosti setkání v Ledči nad Sázavou jsem se ho zeptal, jestli by mi jednu propisovací tužku věnoval. Velice se podivil, že je někdo sbírá, ale řekl, ať pošlu adresu tiskovému mluvčímu Ladislavu Špačkovi, tím to ukončil. Tenkrát jsem nevěřil, i kolegové v práci si dělali srandu, že by si prezident vzpomněl na tužku pro mne, do týdne jsem ale i s dopisem obdržel propisovací tužku, s kterou podepisoval listiny na Helsinském summitu v roce 1992.
Vzpomínám si také na jeho „krátkou prezentaci“ při Haškově Lipnici v roce 1988. Ke konci osmdesátých let jsem ho také jednou potkal v tehdejší restauraci v Okrouhlici,” zavzpomínal Švanda.