Před několika týdny se potýkali s nízkými stavy vody v chovných rybnících, způsobenými minimálním množstvím srážek, v těchto dnech postrádají ledové příkrovy na vodních plochách. Absence ledu nahrává škůdcům, kteří stále loví a ruší ryby v jejich přirozeném zimním klidu.

„Tyto vedlejší škody, které nám kormoráni velcí a vydry říční způsobují, jsou mnohem závažnější než škody přímé. Tedy ty, které způsobí vlastní spotřebou,“ uvedl majitel chotěbořského rybářství Vysočiny Josef Nikl. „Jednoduše řečeno: Kapr má v zimě ležet u dna a spát. Je-li predátorem permanentně rušen, je vystresován, oslaben a daleko snadněji pak podléhá virovým chorobám, které sice můžeme antibiotiky léčit, ale jen s velmi nejasným výsledkem,“ vysvětlil Nikl.

Kormoráni díky teplé zimě z Vysočiny neodlétli a jejich hejna rybníky stále okupují. Jeden kus přitom sežere až jeden kilogram ryb denně. Navíc si vybírá chovatelsky cennější druhy ryb, jakými jsou štika, lín, candát nebo marena.

Loví, současně ale smrtelně zraňují

„Kromě toho kormorán při lovu zobákem nebo drápy poraní další ryby, které posléze hynou,“ dodal Nikl s tím, že identické škody způsobují i vydry. „Vydra denně zkonzumuje kilogram rybího masa. Rybu ale nepozře celou, spíš si vybírá vnitřnosti a jikry. Je hravá, občas proto zabijí jen tak,“ pokračoval Nikl. Podle jeho odhadu se v současné době vyskytuje, a to například na Brodsku, až dvě stě padesát kormoránů a patnáct kusů vyder.

Plašení kormoránů se už dlouhodobě míjí účinkem. Rybářské podniky se proto brání povoleným občasným odstřelem, vydry střílet nesmějí vůbec, ztráty ale hlavně eliminují žádostmi o náhradu škod, které jim vyplácí kraj.

Za posledních devět let vyčíslili rybáři z Vysočiny škody způsobené zákonem chráněnými živočichy na více než 21 milionů korun. Škody jdou na vrub vydře, kormoránovi velkému a v posledním roce i bobrovi evropskému.

„Za rok 2011 byla poskytnuta náhrada škody celkem 66 žadatelům ve výši 2,9 milionu korun. Z toho polovina náhrad je určeno na zmírnění dopadů škod po vydře říční,“ uvedl Zdeněk Ryšavý, radní Kraje Vysočina pro oblast životního prostředí.

V roce 2011 byla poprvé nahlášena také bilance za škody způsobené bobrem evropským. „Žádost z Třebíčska se týkala škod na kukuřici, která nemohla být sklízena z důvodu zatopení pozemku vodou v důsledku činnosti bobra,“ uvedl konkrétní případ Zdeněk Ryšavý.

Desítky firem žádají odškodnění

Nejvyšší náhrady vyplacené poškozeným subjektům eviduje Kraj Vysočina v roce 2010, kdy částka překročila 3,1 milionu korun. Nejvíce případů bylo řešeno v roce 2007, kdy náhradu získalo 94 hospodářů.

„V posledních letech je celková výše poskytnuté náhrady škody přibližně stejná, ročně žádá přibližně 70 poškozených subjektů v celkový výši do tří milionů korun,“ shrnula Martina Kratochvílová z krajského odboru životního prostředí. Náhrady za hodování zvláště chráněných živočichů se na Vysočině od roku 2003 více než ztrojnásobily.

Zmírnění konfliktu

Náhrady škod proplácí poškozeným subjektům prostřednictvím krajů stát. Zákon o náhradách škod má alespoň z části zmírnit konflikt mezi zájmy ochránců přírody a vlastníků pozemků, rybníků a domácích zvířat.