Vy však nemusíte zůstat stranou. Každý, kdo bude mít nějaký zajímavý tip nebo nápad, nám jej může sdělit na elektronickou adresu jakub.janacek@denik.cz.


I váš tip, nebo dokonce text se tak může dostat k širokému okruhu našich čtenářů. V prvním díle si přiblížíme jednu z nejznámějších a nejdůležitějších staveb Havlíčkova Brodu – Starou radnici.

Spojení až tří domů
Již od poloviny loňského roku probíhají v prostorách budovy čísla popisného 57, známé pod označením Stará radnice, stavební práce zaměřené na její rekonstrukci. „Budova je majetkem obecním a slouží pro potřeby města a občanů nejen jako obřadní prostor, ale též i pro konání akcí společenských, kulturních i osvětových. Navíc je i sídlem Krajské knihovny Kraje Vysočina,“ uvedla tisková mluvčí havlíčkobrodské radnice, Alena Doležalová.

Málokdo však ví, že radnice nemá svoji podobu od nepaměti. Ještě méně veřejnost tuší, že se v jejím případě jedná o spojení dvou, pravděpodobně však až tří původních domů.

Položení jejích základních kamenů lze zřejmě zařadit do stejné doby, v jaké bylo v době stříbrné horečky pány z Lichtemburka založeno samotné havlíčkobrodské náměstí – tedy do poloviny třináctého století.

Celková dispozice objektu je členitá a na první pohled nepřehledná, alespoň co se stavebně – historického určení týče. Na základě známých průzkumů vyšlo na světlo, že do původních sklepů se vstupovalo hned několika schodišti. V žádném případě to však nesouvisí s tím současným, vřetenovitým. Došlo také ke spojení hlavního prostoru v suterénu s východním sklepem a jen málokdo dnes ve vinárně pozná, že napodobení oblouků mezi sloupy je vlastně konstrukcí z dvacátého století. Zajímavostí je i fakt, že na hlavní sklepy navazuje labyrint chodeb a lochů.

Ty jsou však citleně poznamenány úpravou z šedesátých let dvacátého století, kdy byly zpevněny železobetonovou krustou.
Jak to už tak u letitých budov bývá, ani radnice nebyla ušetřena požárů, po kterých následovala vždy úprava více, či méně měnící její podobu.

25. května roku 1662 radnice dokonce vyhořela celá a čekala ji pozdně renesanční až barokní přestavba, která byla dokončena o několik let později. To připomíná nápis v průčelí z roku 1668, kde stojí, že stavba byla „z gruntu“ postavena. Budova tehdy získala symetricky řešenou fasádu s atikou s cimbuřím a věžičkou a nové byly i tři kamenné portály vstupních dveří. Zajímavostí je dochování otisků tří původních sedlových střech. Další požár zachvátil radnici 8. května 1834. Oheň tehdy zničil nejen radnici s pivovarem, ale též devět sousedních domů a interiéry po něm byly upraveny v klasicistním stylu. Budova se zakryla novou střechou a balkonkem v průčelí v podobě, kterou známe do současných dní.

Roku 1850 byl tehdejší Německý Brod posílen na významu určením města jako soudního a politického okresu a v budově Staré radnice se usídlil Okresní soud.

Nešťastné úpravy
Novodobé úpravy z dvacátého století je bohužel z památkového hlediska možné označit za nešťastné. Patří k nim ocelové schodiště, zřízení výtahu ve vestibulu, nebo použití dovozového mramoru v podlahách. Minimálně diskutabilní je i dekorace v hlavním sále.
Přesto lze Starou radnici označit za jednu z nejzajímavějších památek na území města s vysokým podílem původních historických fragmentů. Jedná se o stavbu, která je dokladem kontinuity.


V příštím díle našeho seriálu přineseme informace o historii mostu přes Sázavu.

Autor: Libor Honzárek