„Obsahovat bude i několik desítek fotografií pořízených klasickými technikami, v doprovodném programu návštěvníci poznají historické fototechniky, seznámí se s bromolejem, gumotiskem, kyanotypií, mokrým kolodiovým procesem, filmováním na Super 8 formát a jiné,” řekla vedoucí muzea Pavla Benešová.

Asociace sdružuje více než šedesát fotografů z ČR, Slovenska, Polska a Velké Británie, kteří pro vyjádření svých tvůrčích záměrů dosud používají klasickou fotografickou techniku, to znamená, že snímek pořídí aparátem na desky, svitkový film nebo kinofilm, vyvolají negativ, v temné komoře zvětší na pozitiv, vyvolají v zásadité vývojce, ustálí v kyselém ustalovači, vyperou ve vodě, válečkem papír „vyždímají” a nakonec na skle vyleští. Nebo dosud pracují historickými fotografickými technikami.

„Vítězný postup digitální fotografie je nesporný fakt. Výhody se zdají být zcela zřejmé a může se zdát, že důvody pro setrvání u tradičních technologií se vytrácejí s každým dalším modelem uvedeným na trh. Jeden fotograf po druhém přecházejí ke krabičkám, které ve stínu hory Fuji byly napěchovány nejmodernějšími vymoženostmi. Přesto se najdou takoví, kteří stále odolávají zdánlivé jednoduchosti elektronické fotografie a klopotně se potýkají s vývojkami, inhalují výpary chemikálií a kazí si oči u zvětšovacích přístrojů,” čteme na serveru asociace.

Tento web uvádí i vzpomínku národního umělce Karla Plicky, jehož cesta k fotografii začala před 110 lety: „Drogista Franc pro mne zřídil temnou komoru. Nebyla ovšem o nic prostornější, než dnešní telefonní budky, ale bylo to moje hájemství a vydržel jsem tam denně stát celé hodiny. Zavřel jsem se do temné komory a nepřetržitě vyvolával až do příštího dne, dokud poslední obrázek nevyšel z ustalovače”.

Plicka vzpomíná, že na svůj první lov snímků s deskovým fotoaparátem se vypravil ve svých třinácti letech z České Třebové na Vysočinu, do Jimramova, k Pernštejnu a k řece Svratce.

Koželuh z Krucemburku

Že výstava klasické fotografické techniky bude zrovna na Havlíčkobrodsku, není tak úplně od věci. Připomeňme, že mimořádnou osobností v dějinách fotografie v českých zemích je Josef Binko (1879–1960), spolumajitel koželužny v Krucemburku.

Jako jediný z českých fotografů je svou temnou komorou trvale přítomen ve stálé expozici historie fotografické techniky v Národním technickém muzeu v Praze. Jako jediný fotoamatér má dnes uloženo několik tisíc negativů v pražském Uměleckoprůmyslovém muzeu, nejvýznamnější české fotografické sbírce. Vedle Františka Drtikola zůstává jediným českým fotografem, po němž se zachovalo několik set bromolejotisků a gumotisků z doby před první světovou válkou. Životní příběh Josefa Binka, pozapomenuté osobnosti dějin české fotografie, představil 24. svazek edice Fototorst pražského nakladatelství Torst.
Tématu chotěbořské výstavě je blízký inspirativní web milovníků červeného světla a vůně chemikálií temnakomora.cz.

Ivo Havlík