Obyvatelé města kolem této barokní památky procházejí již téměř tři staletí. Postavena byla na počátku osmnáctého století a vžil se pro ni takřka zlidovělý název morový sloup. Při dotazu jaký je rozdíl mezi morovým a Mariánským sloupem, případně kolik světců je tu osazeno, však dostanete mnohé kolemjdoucí do rozpaků.

Výstavba sloupů na centrálních prostranstvích byla intenzivní v katolických zemí hlavně v sedmnáctém a osmnáctém století. Tyto prvky často drobné, ale díky umístění viditelné barokní architektury se staly významným výrazovým prostředkem katolické víry. A ani v Čechách snad nebylo jediného významnějšího sídla, kde by takový sloup nebyl.

Dělení staveb

Správně nedělíme tyto stavby na morové a mariánské, ale na sloupy Panny Marie (mariánské) a sloupy Nejsvětější Trojice (trojiční) podle jejich zasvěcení a provedení.

Trojiční sloupy bývaly zasvěceny Nejsvětější trojici – Otci, Synu i Duchu svatému. Mariánské sloupy byly spojovány s mariánským kultem a zároveň však mohly být i stavěny jako ochrana před morem, či poděkování za konec epidemie. Panna Marie je totiž patronkou nemocných, a tak byla často při morové vlně žádána o pomoc. Že v Havlíčkově Brodě se jedná též o morový sloup není pochyb. Důkazem je nenápadná malá soška sv. Rozálie, která je jednou z nejvýznamnějších patronek v boji s touto chorobou. Zpodobňována bývá jako ležící žena ve stylizované jeskyni.

Svoji polohu má sloup situovanou do obrácené úhlopříčné osy spojující jihozápadní roh (ústí Svatovojtěšské ulice) s rohem severovýchodním u Rubešova náměstí. Protneme- li pomyslnou přímkou sloup s barokní kašnou, navede nás to do uličky končící v jižní straně náměstí. To jistě nebylo náhodné. V době jeho stavby na náměstí zeleň nebyla, a tak se lze domnívat, že mariánská socha měla stát ve směru pohledu, ať jste na náměstí vstoupili odkudkoliv.

„Na vrcholu se nachází Panna Marie Vítězná a na podstavcích sochy zemských a městských patronů – sv. Václava, sv. Jana Nepomuckého, sv Floriana a sv. Ondřeje. Ve výklenku pak stojí malá soška svaté Rozálie. Mariánský sloup byl postaven v období let 1702 – 1717 pravděpodobně G. B. Bullou z Chrudimi (autor i mohutného sloupu v Hradci Králové – pozn. red.),“ stojí na internetových stránkách havlíčkobrodského muzea Vysočiny.

Ohrožení po vzniku republiky

Během svojí existence byla stavba v prvním období po vzniku samostatného Československa vážně ohrožena. Při hledání vhodného místa pro umístění sochy Karla Havlíčka Borovského bylo vážně uvažováno o odstranění sloupu. Možná se rada města inspirovala příkladem davové demolice mariánského sloupu ze 3. listopadu 1918 z pražského Staroměstského náměstí. Naštěstí zásahem uznávaného konzervátora Zdenka Wirtha bylo stržení památky zabráněno. Socha Karla Havlíčka si nakonec v roce 1924 našla důstojné místo v městském parku a sloup zůstal na svém místě uchován i pro další generace.

Příště: historie podloubí na havlíčkobrodském náměstí.

Libor Honzárek, Jakub Janáček