Ta nejstarší u nás vznikala již ve středověku a sloužila jako krytá pasáž před domovními průčelími s krámky. Mezi ty nejstarší u nás lze zařadit pražské podloubí před Týnskou školou, které datujeme do třináctého století. Další známá jsou v Praze na Staroměstském náměstí, ve východních Čechách pak můžeme obdivovat stejné prostory v Hradci Králové, které jsou vysazeny neobvykle vysoko nad terénem, a pozdně gotické arkády jsou k vidění třeba v Českých Budějovicích či v nedaleké Kutné Hoře.

Zlatým věkem pro tyto zajímavé konstrukce byla renesance. Snad nejkrásnější dochovaná podloubí z této doby jsou v Novém Městě nad Metují a samozřejmě v nedaleké Telči na Jihlavsku.

Důvodem pro jejich stavbu byla, kromě pragmatického požadavku na zvětšení obytných ploch v patře, určitě i snaha o zkrášlení stavby i veřejného prostoru. Tento požadavek vycházel mnohdy nejen od vlastníka domu, ale v některých sídlech byl i vyžadován od vrchnosti, nebo alespoň radními podporován.

„Soumrak podloubí přináší jeho privatizace probíhající od klasicismu po dvacáté století. Podloubí se rušila a zazdívala ve prospěch obchodů, krámků a dílen. V některých městech se však později podařilo loubí znovu obnovit. Takovým krásným příkladem je Pelhřimov,“ říká architekt a památkář Jan Pešta, který se některými historickými objekty v Havlíčkově Brodě podrobněji zabývá.

Časem zmizelo

A jak na tom byl v tomto směru samotný Brod? I zde podloubí bylo a ne úplně bezvýznamné.

Prokazatelně se vyskytovalo minimálně u pěti domů na severní straně náměstí až do roku 1850, kdy bylo zazděno. Prostřední z nich (hotel U Zlatého lva, číslo 176, pozn. red.) má ve vnější fasádě středový sloup dodnes. Vzhledem k tomu, že půdorysný průmět těchto pěti staveb vykazuje v uliční linii zřetelný úskok – třeba ve srovnání s domem číslo 179 (trafika, pozn. red.) a s domy následnými, lze usuzovat, že podloubí bylo budováno až dodatečně. Tedy ne při původní stavbě domů.

Proč se však nestalo ozdobou celé severní řady, se již zřejmě nedopátráme. Anomálii ve stavební čáře vidíme i na východní straně náměstí, kde ji představuje rozdíl mezi domem U Bílého koně a nynější Českou spořitelnou. I tady se úvaha o podloubí zdá jako oprávněná, ostatně do nedávné doby objekt Huškovy drogerie průchod domem umožňoval. Hypotetická úvaha o menším podloubí se nabízí i u jižní strany Havlíčkova náměstí, kde je stejná změna uliční čáry patrna z mapového otisku stabilního katastru z roku 1838 při vyústění Dolní ulice u dvou domů, později zbouraných ve prospěch dnešní Komerční banky.

Na známé rytině Labarum Triumphale z roku 1704 jsou sloupy podloubí jasně patrné. Škoda, že nepřečkaly věky až do doby současné, mohlo by být dalším okrasným detailem náměstí. A určitě lepším, než je jediné současné podloubí v nároží Staré radnice. To nemá s historickým odkazem nic společného. Vzniklo až počátkem 70. let minulého století jako řešení nového vstupu do podzemní vinárny. Letos bude zazděno, čímž se obnoví v přízemí Staré radnice původní rohová místnost s krásnou stropní klenbou. Zazdění tohoto podloubí nás, na rozdíl toho historického, nemusí určitě mrzet.

Příště: Funkcionalistická budova dnešní Komerční banky.

Libor Honzárek, Jakub Janáček