A tehdejší Německý Brod byl příkladem města, které se dočkalo realizace hned několika funkcionalistických staveb.

To jsme ostatně v našem seriálu o památkách Havlíčkobrodska zjistili již minulý týden, kdy jsme si představili Librovu budovu dnešní Komerční banky z roku 1931.

Ještě starší stavbou funkcionalistického typu však je církevní objekt Husova sboru postavený v roce 1927 mezi ulicemi Kobzinové a Dobrovského.

Funkcionalistické budovy bývají strohé, zbavené okázalosti a zdobného, strojeného detailu. V žádném případě nemohou být označovány jako neumělecké, spíše naopak. Husův sbor v Havlíčkově Brodě je možno určitě označit jako stavbu povedenou, velmi dobře zapadající do prostoru a sousedství okolních staveb klášterního areálu, či národní kulturní památky Štáflovy chalupy.

Původní místo pro stavbu však nebylo určeno v místě takzvaného Horního předměstí. Stavba měla být zahájena u potoka Žabinec, ale složitá situace způsobená vylitím vod tohoto toku vedla investora – Církev československou – ke změně lokality. Došlo k urychlenému jednání o výkupu starého domu s číslem popisným čtrnáct i s přilehlou parcelou u Dobrovského ulice a k připravování projektové dokumentace.

Projekt velmi rychle zpracoval místní stavitel František Liška. A ten ji pojal svým způsobem novátorsky. Funkcionalistické prvky moderní stavby byly poměrně okázalé a jistě se v konzervativním Brodě setkávaly s rozpaky. Strohost a střídmost exteriéru i interiéru však ideálně vyhovovala potřebám Náboženské obce Církve československé. Velmi zajímavý je bezesporu fakt, že nakonec stavbu oproti logickému očekávání, nerealizovala v roce 1927 firma stavitele Lišky, která jí prakticky celou navrhla, ale naopak její velký konkurent – firma Josefa Šupicha. Prokop Šupich (syn Josefa) v roce 1927 projekt výstavby nakonec drobně pozměnil, což je vidět třeba na detailech půdorysu i hlavního průčelí a stavbu následně úspěšně dokončil.

Přednášky i opera

Budova má obdélný půdorys s věžovou odstupňovanou zvonicí. V podélném směru je objekt osazen ve svahu, což umožňuje ze severu přímý vstup do modlitebny a naopak z jihu rovnou do velkého sálu, známého jako kolumbárium (prostoru pro ukládání uren). To však bylo zřízeno až v roce 1940, do té doby byl sál využíván pro přednášky či koncerty. Ve třicátých letech se zde hrávala i opera.

V předsíni kolumbária se nachází cenný obraz Krista od havlíčkobrodského malíře Jana Jůzla. Stavba Husova sboru je příkladem kvalitní moderní architektury, která svým provedením a originální koncepcí přesahuje regionální význam. Právem je registrována jako nemovitá památka. Příště: dvě „Binkovy“ vily v Krucemburku.

Libor Honzárek, Jakub Janáček